1. října slaví svět 2 významné dny; Mezinárodní den seniorů a Světový den vegetariánství

MEZINÁRODNÍ DEN SENIORŮ

 

14. 12. 1990 bylo Valným shromážděním OSN odhlasováno založení Mezinárodního dne seniorů, který si svět tento rok připomíná již po devětadvacáté. I letos se do oslav tohoto významného dne zapojila také Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze.

 

 

21. září se na Náměstí 17. listopadu v Příbrami slavilo! Od půl druhé do šesté večerní se na pódiu střídal jeden kulturní program za druhým, náměstím voněly chutě všech možných dobrot a stánky praskaly ve švech.

 

 

 

 

 

Středočeská hygiena se zaměřila opět na edukaci v rámci zdravého životního stylu, kdy v první fázi provedla monitoring složení lidského těla a na základě výsledků provedla konkrétní doporučení na cvičení či sestavu jídelníčku. Po absolvování této edukace si zájemci odnesli drobné dárky, které kromě Krajské hygienické stanice Středočeského kraje věnovalo také Ministerstvo zdravotnictví nebo Státní zdravotní ústav.

 

Fotogalerie z akce

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

SVĚTOVÝ DEN VEGETARIÁNSTVÍ

 

Vždy 1.10. si na celém světě lidé připomínají výhody bezmasé stravy. Den vegetariánství se ve světě slaví od roku 1977, kdy jej vyhlásila Severoamerická vegetariánská společnost. O rok později byl tento den podpořen Mezinárodní vegetariánskou unií.

 

 

Vegetarián x vegan x vitarián

 

Obecně rozšířený pojem vegetarián označuje člověka, který nejí maso (včetně drůbeže a ryb) a další živočišné produkty (např. sádlo), kvůli kterým se zabíjí zvířata, tzv. jatečné produkty. Jeho strava je založena převážně na potravinách rostlinného původu. I bezmasá strava ovšem nabízí širokou škálu dalších možností a variant, z nichž lze za ty základní považovat následující:

 

 

„Klasický“ vegetarián by měl být přesně označován za lakto-ovo vegetariána, jehož jídelníček obsahuje kromě potravin rostlinného původu také mléko a mléčné výrobky, vejce či med. Tento způsob stravování je ze všech variant bezmasého stravování nejrozšířenější. Lakto-vegetarián z výše uvedeného vynechává vejce, ovo-vegetarián zase mléko a mléčné výrobky.

 

 

Vegan je někdy označován za „přísného vegetariána“, neboť ze svého jídelníčku vylučuje všechny produkty živočišného původu, tedy mléko a mléčné výrobky, vejce a někdy i med.

 

 

Frutarián je „přísný vegan“, jehož strava obsahuje pouze syrové plody rostlin, jejichž konzumace nazabíjí celou rostlinu, tedy hlavně ovoce, ořechy, oleje a některé druhy zeleniny (rajčata, okurky, dýně atd.), ale odmítá obilí a listovou a kořenovou zeleninu (saláty, zelí, brambory, cibule, mrkev apod.)

 

 

 

 

Vitariánství je průnikem veganství a syrové stravy, který nedovoluje tepelnou úpravu potravin při teplotě vyšší než 48°C, pasterizaci apod. Raw food (syrová strava) sama o sobě nicméně není směrem bezmasého stravování, neboť může obsahovat i tepelně neupravené mléčné a masné produkty.

 

 

Existují i další, méně významné podmnožiny, podle toho, které specifické potraviny jsou do jídelníčku zahrnuty nebo naopak vyloučeny, například demi-vegetarián/flexitarián, který konzumuje převážně vegetariánskou stravu, ale v omezené míře i maso, většinou s ohledem na jeho původ (bio farmy, zvěřina), nebo pesce-vegetarián, který nejí žádné maso kromě ryb.

 

 

 

Důvody pro stravu bez masa

 

Důvody proč se člověk rozhodne jíst bezmasou stravu mohou být různé a často se prolínají, například zdravotní (prevence nebo náprava nerovnovážného zdravotního stavu), etické (soucit se zvířaty), ekologické (produkce rostlinné stravy je na zdroje méně náročná než produkce živočišných produktů), ekonomické (využití vlastních domácích potravin), náboženské (dané náboženství zakazuje konzumaci masa), filozofické (např. následování principu ahinsá, tedy nenásilí), kulturně podmíněné (prostředí, ve kterém člověk vyrostl, je vegetariánské), nebo životní přesvědčení, které může kombinovat více z těchto důvodů – vegetariánství či veganství se často nedotýká pouze stravování, ale je považováno za životní styl, který zasahuje i do oblastí oblečení (nepoužívání kožešin), kosmetiky (nepoužívání výrobků testovaných na zvířatech), bydlení (ekologické stavby) a dalších.

 

 

 

 

 

 

 

Praha, 01.10.2019

Ing. Iveta Klementová, krizová manažerka a referentka pro zdravotní politiku

 

 

 

 

 

Zdroje textu:

http://svateksenioru.cz/pribram2019/

https://www.osn.cz/mezinarodni-den-senioru/

http://www.svobodazvirat.cz/

http://vegspol.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=4

http://www.vegetarianskyfestival.cz/wp-content/uploads/2015/06/vege.jpg

http://www.zijzdrave.cz/jidlo/zdrava-strava-a-redukcni-jidelnicek/zakladni-zasady/