Rady před dovolenou

Nejčastějším zdravotním problémem v době dovolených jsou průjmová onemocnění. Souvisí to se změnou stravovacích návyků, častou konzumací nedostatečně tepelně upravených pokrmů, grilovaných nebo pečených na otevřeném ohni, nevhodným skladováním potravin při vyšších teplotách.

Mezi nejčastější onemocnění patří kampylobakteriózy a salmonelózy. Vstupní branou nákazy je zažívací trakt. K nákaze dochází nejčastěji konzumací kontaminovaných potravin, kdy pokrmy byly připraveny z primárně kontaminovaných surovin, tj. z masa, mléka, vajec infikovaných zvířat a nebyly dostatečně tepelně zpracovány nebo byly kontaminovány sekundárně člověkem s akutním nebo bezpříznakovým onemocněním. Méně častý je tzv. přenos přímý z člověka na člověka, kdy nemocný člověk (s klinicky zjevnými či bezpříznakovým onemocněním) vylučuje původce nákazy stolicí a nejsou dodržena základní pravidla osobní hygieny. Onemocnění se nejčastěji projevuje bolestmi břicha, průjmy, zvracením a teplotou.
K ochraně před průjmovým onemocněním je důležité dodržovat základní zásady osobní hygieny, tzn. mýt si důkladně ruce po každém použití WC, před každou přípravou jídla a před každým jídlem, omezit konzumaci rizikových potravin (majonézové saláty, měkké uzeniny, paštiky, apod.), dbát na důkladné tepelné zpracování potravin. Zabránit kontaktu mezi syrovými a již uvařenými potravinami, hotové pokrmy uchovávat před servírováním při teplotě nad 60 °C nebo v chladničce při teplotě nižší než 10 °C. Ovoce a zeleninu konzumovat až po důkladném umytí pitnou vodou, k přípravě pokrmů, k pití a k vaření používat pouze pitnou vodu, nepoužívat syrová vejce do již hotových pokrmů nebo do pokrmů připravovaných za studena.
Pokud se průjem projeví, je třeba zajistit dostatečný přísun tekutin, aby nedošlo k dehydrataci organismu, dodržovat dietní opatření. K léčbě lze použít volně prodejné léky např. Endiaron, Smectu, Carbotox. Pokud průjmové obtíže přetrvávají, je nutné vyhledat lékaře.
 
 
O dovolených mnohem více času trávíme v přírodě. S tím je spojeno vyšší riziko nákaz přenášených klíšťaty – klíšťový zánět mozku a Lymská borelióza.
Klíšťový zánět mozku je virové onemocnění, které může probíhat pod různým klinickým obrazem, od bezpříznakové nákazy, přes lehkou formu připomínající chřipku až po těžký zánět mozku. Onemocnění často probíhá ve dvou fázích, kdy po první chřipkové fázi asi po týdnu dojde k silným bolestem hlavy, vysoké teplotě, zvracení a rozvoji příznaků z postižení centrální nervové soustavy. Onemocnění není přenosné z člověka na člověka. K přenosu dochází přisátím infikovaného klíštěte, nebo také konzumací tepelně nezpracovaného mléka infikovaných zvířat.
Lymská borelióza jepolysystémové onemocnění, které postihuje kůži, klouby, srdce a nervovou soustavu. Původcem nákazy je bakterie.  Klinické projevy jsou rozmanité podle doby, která uplyne od nákazy. K počátečním příznakům patří kožní změny, tzv. erythema migrans, tj. mapovitá červená skvrna s centrálním výbledem v místě přisátí infikovaného klíštěte. Později může dojít k postižení centrálního nervového systému, poškození srdečního svalu a poškození kloubů. K přenosu dochází přisátím infikovaného klíštěte, onemocnění není přenosné z člověka na člověka.
Nejúčinnější prevencí před onemocněním klíšťovým zánětem mozku je očkování. Očkovat lze po celý rok. Před očkováním je nutné poradit se s ošetřujícím lékařem.
Aby se předešlo přichycení klíštěte, je třeba dodržovat tyto zásady:
·         pro pobyt v přírodě zvolit vhodné oblečení z hladké světlé barvy, zejména kalhoty a pevné boty
·         nekryté části těla a oblečení postříkat repelentním přípravkem
·         pohybovat se po cestách a nevstupovat volně do trávy, bylinné vegetace a křoví
Po návratu domů prohlédnout pečlivě celé tělo, prohlídku opakovat ještě druhý den, protože klíště se může pohybovat po těle delší dobu, než se přichytí.
V případě, že došlo k přichycení klíštěte, je nutné ho ihned odstranit. Místo přisátí dezinfikovat dezinfekčním přípravkem na kůži, pomocí navlhčené textilie nebo pinzetou lehce pohybovat klíštětem ze strany na stranu. Odstraněné klíště nemačkat, nejlépe zabalit do kousku papíru a na nehořlavém povrchu spálit nebo spláchnout na WC. Při odstraňování klíšťat ze psů a koček používat rukavice nebo pinzetu. Klíště nikdy neodstraňovat holýma rukama. 
V místě přisátí klíštěte dojde k zarudnutí pokožky, které přetrvává několik dní, ale nezvětšuje se, nejde tedy o boreliový erytém. V případě, že během 3 týdnů od přisátí klíštěte se zarudnutí zvětšuje, objeví se teplota, únava nebo chřipkové příznaky, je třeba navštívit lékaře.
 
Aktuální předpověď aktivity klíšťat lze najít na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví – www.mzcr.cz, v sekci Veřejné zdraví nebo na stránkách Státního zdravotního ústavu v Praze - www.szu.cz. Předpověď je aktualizována každé pondělí.
 
Nezapomeňte si na dovolenou vzít léky, které pravidelně užíváte. Mimo nich je vhodné vybavit se alespoň základní lékárničkou na cestu, do které patří: obvazový materiál, nůžky a náplasti, dezinfekce na ošetření drobných poranění, léky na alergii a poštípání hmyzem, léky na průjem, proti bolesti a na snížení teploty.
 
Nezapomeňte na ochranné prostředky proti slunečnímu UV záření: opalovací krémy, přípravky po opalování, sluneční brýle, čepici nebo jinou pokrývku hlavy.
 
Rady na cesty do zahraničí si můžete přečíst na našich webových stránkách v článku „Očkování proti infekčním nemocem a další prevence při cestách do zahraničí“.
 
Přejeme krásnou dovolenou bez zdravotních problémů a šťastný návrat domů.
 
Použité zdroje:
Göpfertová D., Pazdiora P., Dáňová J., 2002: Epidemiologie infekčních nemocí, Karolinum Praha: 221
 
 
Zpracovala: MUDr. Iva Domasová, vedoucí protiepidemického oddělení, územní pracoviště Kutná Hora
Datum zpracování: 08. 06. 2015