V letošním roce byla zveřejněna zpráva o onemocnění čtyř českých turistů brucelózou. K nákaze došlo v červenci loňského roku při cestování po Arménii, kde tyto osoby konzumovaly nepasterizované mléčné výrobky z horských farem, především kozí mléko a sýry. Onemocnění se u jedné osoby manifestovalo jako bolest v kyčli, únava, následně horečka, kašel a bolesti hlavy, byla vyslovena dg. zánětu mozkových blan. Po symptomatické léčbě a přechodném zlepšení zdravotního stavu se zdravotní obtíže objevily znovu. Konečnou diagnózu se podařilo stanovit až v prosinci díky spolupráci lékařů s veterináři, kteří provedli testy na brucelózu používané u zvířat. U ostatních nakažených mělo onemocnění mírnější průběh – přetrvávající únava, bolesti kloubů, občasně zvýšená teplota.
Další čtyři případy brucelózy byly v letošním roce hlášeny v obci Villa Juárez ve státě San Luis Potosí, Mexiko. Případy jsou spojeny s konzumací nepasterizovaného kozího sýra.
Brucelóza je po celém světě rozšířená zoonóza, tj. nákaza přenosná ze zvířat na člověka. Nejvíce se vyskytuje v takzvaných endemických oblastech, do kterých patří Střední a Jižní Amerika, Střední a Blízký východ a oblasti okolo Středozemního moře.
Příznaky nemoci byly popisovány již více než před 2 000 lety Římany a Hippokratem. V roce 1887 skotský lékař a mikrobiolog Dr. David Bruce izoloval původce lidských onemocnění, a to od zemřelých osob z ostrova Malta. Lidská onemocnění mohou způsobit bakterie Brucella suis, B. abortus, B. melitensis a B. canis. B. abortus postihuje hovězí dobytek, velbloudy, jaky a bizony, B. suis domácí vepře, černou zvěř a soby, B. melitensis kozy, ovce a velbloudy, B. canis psy. Brucely jsou odolné vůči vlivům zevního prostředí, dlouho přežívají v kontaminovaném mléce i mléčných výrobcích. Zdrojem nákazy mohou být i zvířata se skrytě probíhající infekcí. Pasterizace a běžné dezinfekční prostředky brucely ničí.
Ve vyspělých zemích včetně České republiky byla brucelóza u hospodářských zvířat vymýcena před přibližně 60 lety zavedenými veterinárními opatřeními. V současnosti se v České republice výskyt humánní brucelózy omezuje na ojedinělé importované případy.
K přenosu brucelózy může dojít potřísněním porušené kůže nebo oční spojivky exkrety nebo tělními tekutinami nemocných zvířat, vdechnutím kontaminovaného aerosolu, požitím syrového mléka nemocných zvířat nebo např. nepasterizovaných výrobků z něho připravených. Konzumace masa je méně nebezpečná pro nízký obsah bakterií. Profesionální brucelózou jsou ohroženi veterináři, řezníci, ošetřovatelé dobytka, laboratorní pracovníci. Mezilidský přenos je výjimečný - k přenosu může dojít z matky na dítě při porodu nebo sexuálním stykem.
U člověka vyvolávají brucely systémové onemocnění, které může postihnout jakýkoliv orgán.
Inkubační doba onemocnění se pohybuje v rozmezí 2- 4 týdnů (5 dnů – 5 měsíců).
Onemocnění se projevuje různě výraznými nespecifickými obtížemi: horečkou vracející se ve vlnách, nočním pocením, pachutěmi v ústech, nechutenstvím, malátností, bolestí v bedrech, bolestmi kloubů, bolestmi hlavy a celkovou ochablostí. Mohou být postižena játra a slezina, lymfatické uzliny, u mužů může docházet k zánětu varlat a následné strilitě. Choroba může mít průběh lehký až závažný s komplikacemi, může přejít do chronicity. Brucelóza může imitovat tuberkulózu, infekční mononukleózu, břišní tyfus, systémová onemocnění pojiva aj.
Infekce vyvolaná B. abortus (Bangova choroba) má u lidí mírný, zato chronický průběh, s převažujícím postižením pohybového aparátu. Infekce vyvolaná B. melitensis (maltská horečka) mívá závažnější průběh s vyššími horečkami a častými orgánovými komplikacemi s následným přechodem do chronické formy. Smrtnost činí 5-10 %. Infekce vyvolané B. suis jsou vzácnější, ale mívají nejzávažnější průběh. Mohou způsobit sepsi s tvorbou abscesů v játrech, slezině a dalších orgánech, smrtnost dosahuje 30-50 %.
Rekonvalescence po prodělané brucelóze je dlouhá a bývá doprovázena řadou neurovegetativních obtíží. Po prodělání chronické formy s orgánovými projevy bývají trvalé následky s postižením jater, kloubů, krvetvorby, centrálního nervového systému, srdce a různých neurologických obtíží označovaných jako neurobrucelóza. U nedostatečně léčených pacientů dochází k relapsu onemocnění, nejčastěji za 3-6 měsíců po ukončení terapie.
Klinická diagnóza je vzhledem ke značně nespecifickým příznakům obtížná, běžným vyšetřením krve je choroba obtížně diagnostikovatelná. Brucelinový kožní test není v současnosti v ČR dostupný.
V terapii brucelózy se doporučuje kombinovaná antibiotická terapie po dobu 6 týdnů. Vnímavost k nákaze je všeobecná, může docházet i k opakovaným nákazám.
Prevence onemocnění je založena na úspěšné likvidaci brucelózy u zvířat. K zamezení zavlečení brucelózy slouží veterinární kontrola dovážených zvířat i surovin živočišného původu.
K preventivním opatřením u člověka patří zdravotní výchova veřejnosti - při pobytu v zemích, kde se brucelóza vyskytuje endemicky, nekonzumovat mléko a mléčné výrobky, které nebyly pasterizovány nebo převařeny, nepožívat syrové maso a játra. Dále se vyhnout kontaktu s tělními tekutinami nebo exkrementy zvířat, která mohou být nakažena.
Účinná vakcína v prevenci onemocnění lidí není v současnosti k dispozici.
Literatura:
1. Beneš J et al. Infekční lékařství, nakl. Galén 2009, pp 262 – 264. ISBN 978-80-7262-644-1
2. https://en.wikipedia.ortg/wiki/Brucellosis
3. http://www.promed@promedmail.org
4. iDnes.cz -19.03.2019
