Spalničky – informace – Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze

Spalničky – informace

22. listopadu 2018 22. listopadu 2018 | Jiří Stárek

Morbilli (spalničky) jsou akutní virové exantematické onemocnění s velmi vysokou nakažlivostí, manifestnost je téměř 100%.

Původcem onemocnění je virus čeledi Paramyxoviridae (ze stejné čeledi pochází i původce zarděnek a příušnic), jehož přirozeným hostitelem je výhradně člověk.

Inkubační doba je 7–18 dní, průměrně 10–12. Zdrojem je nemocný člověk, období nakažlivosti začíná před nástupem prvních nespecifických příznaků tohoto onemocnění a končí do čtyř dnů po vzniku exantému (vyrážky).

Přenos se uskutečňuje kapénkovou infekcí vzdušnou cestou, přímým kontaktem s nosními nebo nosohltanovými sekrety infikovaných osob, méně často nepřímo, kontaktem s čerstvě kontaminovanými předměty. Virus zůstává aktivní ve vzduchu a na kontaminovaných předmětech okolo 2 hodin.

Klinický průběh:

Nástup onemocnění se projevuje vysokou horečkou, rýmou, kašlem, zánětem spojivek a tzv. Koplikovými skvrnami (charakteristické bílé skvrny na zarudlém okolí) na sliznici v dutině ústní. Po několika dnech se objeví typický makulopapulózní exantém, který začíná typicky za boltci, na krku a na týle, postupně se šíří na obličej, trup a končetiny. V obličeji a na zádech exantém často splývá. U nekomplikovaných spalniček dochází od 6. dne k ústupu příznaků. Po onemocnění získává postižený celoživotní imunitu.

Spalničky velmi oslabují dětský organizmus. Mohou být komplikovány záněty středního ucha, průjmy, plicními komplikacemi (bronchitidy, pneumonie), encefalitidami. Zvláště těžký průběh mohou mít zejména neočkované děti mladší 2 let, osoby s poruchou imunity a děti trpící podvýživou. Vzácně, nejčastěji u dětí, které onemocněly spalničkami ve velmi raném věku (od 6 měsíců do 2 let), se rozvíjí subakutní sklerotizující panencefalitida jako pozdní důsledek infekce. Jde o plíživě se rozvíjející onemocnění centrální nervové soustavy, které začíná za 6–7 let po akutní infekci a během několika měsíců končí letálně.

Ochrana a prevence:

Spolehlivou ochranou před spalničkami je očkování. V rámci pravidelného očkování se podává MMR vakcína, která obsahuje oslabené viry spalniček, příušnic a zarděnek (viz http://www.mzcr.cz – očkovací kalendáře a povinné očkování proti spalničkám). První dávka se podává od prvního dne 13. měsíce po narození dítěte, nejpozději však do dovršení 18. měsíce věku. Podání druhé dávky očkovací látky se provede od dovršení 5. roku věku dítěte do dovršení 6. roku věku dítěte.

Výskyt:

V České republice bylo zavedeno povinné očkování proti spalničkám v roce 1969, nejprve jednou dávkou živé atenuované vakcíny, od roku 1975 se očkování provádí dvěma dávkami vakcíny. Před zahájením plošného očkování bylo v Československu hlášeno kolem 50 000 onemocnění s 0,1–0,2% úmrtností.

Po zavedení očkování došlo k výraznému poklesu počtu onemocnění. Od roku 2011 docházelo v České republice k nepatrnému zvýšení počtu případů spalniček, hlášeno bylo okolo dvaceti případů ročně, a to u dospělých nebo dospívajících dětí, které nebyly očkovány vůbec nebo jenom jednou dávkou. Ke zlomu došlo v roce 2014, kdy Státní zdravotní ústav zaznamenal 221 případů tohoto onemocnění. Hlavním důvodem byla epidemie spalniček, která proběhla v Ústeckém kraji. K dalšímu zvýšenému výskytu spalniček došlo v roce 2017, kdy bylo v ČR hlášeno 146 onemocnění a zvýšený výskyt onemocnění pokračuje i v letošním roce.

V grafu je uveden počet onemocnění spalničkami v letech 2008 – 2017 ve Středočeském kraji a České republice.