Pamatujete si akci „Poslední típnutí“? Ne? Matně? Dnes už je pro nás posezení v restauraci bez oblaků cigaretového kouře samozřejmostí, a tak vám napovíme – tato roadshow právě před 7 lety propagovala po celé republice život bez kouření a vyzdvihovala benefity tzv. protikuřáckého zákona, který právě kouření ve vnitřních prostorách restaurací zakázal. Účinnosti nabyl symbolicky právě dne 31. května, kdy slavíme Světový den bez tabáku.
Světový den bez tabáku vyhlašuje WHO k tomuto dni již 36. rokem a jeho letošním heslem je „Chránit děti před vlivem tabákového průmyslu". Ten je totiž v hledání svých (budoucích) zákazníků čím dál vynalézavější a tak, vzhledem ke klesajícímu objemu prodejů klasických cigaret odpovídajícímu jejich klesající oblibě zejména mezi nastupující generací, přichází s různými alternativami. Nikotinové výrobky je tak dnes možné zakoupit ve formě elektronických cigaret, vapek či nikotinových sáčků s různými ovocnými či mentolovými příchutěmi. Tyto výrobky jsou díky tomu pro děti atraktivnější jak chutí, tak i moderním způsobem aplikace. Ačkoliv jsou díky absenci vedlejších produktů hoření tabáku zdánlivě méně škodlivé, pěstují v nich však již od útlého mládí závislost na nikotinu. Chránit děti před vlivem tabákového průmyslu je velmi těžké, pomoci může ale například omezit prodej cigaret (tabáku a ostatních nikotinových výrobků) jen na specializované obchody s licencí, zákaz reklamy, zákaz vystavování zboží a jednotné balení tabákových výrobků.
Historie tabáku
Historie tabáku sahá až do období předkolumbovských civilizací, kdy původní obyvatelé Ameriky používali tabák v různých formách, například při náboženských ceremoniích. Tabák ale využíván také pro léčebné účely a byl považován za posvátnou rostlinu.
Po objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492 se tabák dostal do Evropy a odtud se postupně rozšířil do zbytku světa. V Evropě se tabák ze začátku považoval spíše za léčebný prostředek, avšak později se stal oblíbeným návykovým prostředkem, nejčastěji v podobě kouření.
Industrializace 19. století vedla ke vzniku továren na výrobu cigaret a rozvoje tabákového průmyslu. Kouření bylo v té době velmi populární a moderní, jeho kouzlu podléhaly i ženy, pro které se cigareta stala módním doplňkem. Ve 2. polovině 20. století se ale začalo hovořit o prokázaných závažných negativních zdravotních důsledcích kouření, což vedlo k přijímaní opatření a pořádání kampaní poukazujících na tyto neblahé následky. Důraz se začal klást také na prevenci a omezení dostupnosti tabákových výrobků.
Dnes je kouření tabáku jednou z nejčastějších příčin předčasných úmrtí po celém světě. Díky osvětě a prevenci se však situace postupně zlepšuje a stále více lidí hledá způsoby, jak přestat kouřit a vést zdravější životní styl.
Negativní účinky tabáku na lidské tělo
Kouření tabáku má na lidské tělo řadu negativních účinků, které mohou způsobit závažné zdravotní problémy. Mezi hlavní z nich patří:
Riziko rakoviny: Kouření tabáku je spojeno s vysokým rizikem vzniku různých druhů rakoviny, včetně rakoviny plic, úst, hrtanu, jícnu, slinivky břišní a dalších. Škodlivé látky obsažené v cigaretovém kouři mohou poškozovat DNA a vést k tvorbě nádorů.
Problémy s dýchacím systémem: Kouření může způsobit onemocnění dýchacích cest, jako je chronická obstrukční plicní nemoc (COPD česky pak CHOPN), emfyzém nebo chronická bronchitida. Dlouhodobé vystavení cigaretovému kouři může způsobit trvalé poškození plicní tkáně a snížení funkce plic.
Kardiovaskulární onemocnění: Tabák zvyšuje riziko vzniku srdečních onemocnění a cévních chorob, včetně infarktu myokardu, cévní mozkové příhody (mrtvice) a arteriální hypertenze. Chemikálie obsažené v cigaretovém kouři mohou poškozovat cévy a způsobovat tvorbu aterosklerotických plátů.
Ovlivnění reprodukčního zdraví: Kouření může mít negativní dopady na reprodukční zdraví jak u mužů, tak u žen. U mužů může snižovat kvalitu spermií a zvyšovat riziko neplodnosti. U žen může mít vliv na hormonální rovnováhu, způsobovat potíže s početím a mít nepříznivý vliv na těhotenství.
Kouření tabáku je ale spojeno s řadou dalších zdravotních komplikací, jakými jsou zubní onemocnění, poškození kůže, zhoršení zraku, nižší imunitní odezva a také vliv na duševní zdraví, včetně zvýšeného rizika vzniku deprese a úzkostných poruch.
Jak účinně přestat kouřit?
Procento lidí, kteří se závislosti na nikotinu zbavili sami bez pomoci, je velmi nízké. Přestat kouřit je totiž pro naše tělo a hlavně pro náš mozek velmi těžká disciplína. Nebojte se tedy říct si o pomoc a navštivte specializované centrum, kde Vám poradí a pomohou.
Centra pro závislé na tabáku jsou specializovaná zdravotnická pracoviště zaměřená na pomoc lidem, kteří chtějí přestat kouřit nebo omezit svou závislost na tabáku. Tato centra poskytují komplexní péči, která zahrnuje individuální a skupinové poradenství, farmakoterapii, behaviorální terapii a další podpůrné služby. Jejich cílem je snížit zdravotní rizika spojená s kouřením a pomoci pacientům dosáhnout a udržet abstinenci od tabáku. Tato centra často fungují v rámci širších klinických pracovišť, jako jsou kardiologické, interní, endokrinologické nebo pneumologické kliniky, a spolupracují s odborníky z těchto oblastí.
Pod dohledem odborníků přestanete kouřit snáz a prokazatelně i trvaleji. Navštivte webové stránky těchto center a najděte si své nejbližší.
V České republice funguje od roku 2016 také Národní linka pro odvykání kouření 800 350 000, související webové stránky chciodvykat.cz, bezcigaret.cz a e-mailová poradna poradte@chciodvykat.cz. Telefonní číslo linky zřizuje Úřad vlády ČR a linku provozuje AdiPoint (dříve Česká koalice proti tabáku). Od roku 2019 nabízí Národní linka pro odvykání na tel. 800 350 000 služby nejen kuřákům, ale i osobám s jakýmkoliv závislostním problémem. Linka je určena pouze pro osoby starší 15 let.
Bližší informace o užívání tabákových a nikotinových výrobků a jeho zdravotních a sociálních dopadech v České republice naleznete v již vydané Výroční zprávě o tabákových a nikotinových výrobcích v České republice za uplynulý rok. Zpráva bohužel opět potvrzuje vysokou míru spotřeby alkoholických nápojů u dospělých a nárůst obliby alternativních tabákových a nikotinových výrobků, zejména mezi mladšími věkovými skupinami.
