Stravovací návyky, jejichž součástí je pitný režim, vznikají již v dětství a základem pitného režimu dětí by měla být voda a jiné neslazené nápoje. Množství tekutin u dětí se odvíjí od jejich věku a tělesné hmotnosti, ale potřeba tekutin je individuální a závisí na mnoha dalších faktorech (např. zvýšená tělesná aktivita, vyšší teplota prostředí).
Příjem tekutin by měl být rovnoměrný po celý den a pokud má dítě žízeň, tak je to již ukazatel toho, že málo pije. Do celkového denního příjmu tekutin se započítávají i tekutiny z potravin a voda obsažená v ovoci a zelenině.
Doporučený příjem tekutin:
- děti ve věku 2 až 3 let – 1,3 l tekutin za den
- děti ve věku 4 až 8 let – 1,6 l tekutin za den
- děti ve věku 9 až 13 let – 2 l tekutin za den
- děti starší 14 – 2-2,5 l tekutin za den
Nejvhodnějším nápojem je čistá voda (pitná voda z vodovodního řadu či studny, nebo balená voda – kojenecká, pramenitá nebo slabě mineralizovaná přírodní minerální voda bez oxidu uhličitého).
Mezi další vhodné nápoje pro zpestření pitného režimu patří:
- ovocné a bylinkové čaje (mátový, heřmánkový, z citrónové trávy aj.) – mírně slazené nebo lépe neslazené
- 100 % ovocné džusy – obsahují cukr a organické kyseliny, a proto je vhodné je ředit minimálně v poměru 1:1
- ovocné sirupy nebo koncentráty – vybírat kvalitní na bázi přírodních šťáv, s minimem přídatných látek a bez sladidel
Méně vhodné nápoje, které by děti měly konzumovat jen zřídka, patří:
- nektary – obsah ovocné či zeleninové složky je minimálně 50 % a výrobci je mohou doslazovat
- ovocné nápoje – obsah ovocné složky je nižší než 25 % a mohou obsahovat sladidla, ale i barviva, aromata a konzervanty
- ochucené minerální vody, pramenité vody a limonády – pokud obsahují velké množství cukru, který je zdrojem nadbytečné energie a kolové nápoje, nevhodné pro obsah cukru, kofeinu, který může způsobit nesoustředěnost a také pro obsah kyseliny fosforečné, která ve vyšším příjmu způsobuje vylučování vápníku z organismu
- středně a silně mineralizované minerální vody – vhodné jsou jen pro občasné zpestření pitného režimu a měly by se střídat různé druhy z důvodu příjmu stejných minerálních látek
- perlivé nápoje – nejsou příliš vhodné, protože jsou sycené oxidem uhličitým a ten způsobuje nadýmání a může vyvolat pocit uhašení žízně, ale přitom může být příjem tekutin nedostatečný.
Také bylinkové čaje s léčebnými účinky nejsou vhodné do pravidelného pitného režimu. Tělo si zvykne na léčivé látky v nich obsažené a tyto bylinné čaje nebudou tak účinné v době nemoci.
Mezi nevhodné nápoje patří káva a silné černé čaje, protože zvyšují ztrátu vody z organismu a mohou způsobit podráždění žaludku a energetické a alkoholické nápoje, které do pitného režimu dětí vůbec nepatří.
Motivovat děti k dodržování pitného režimu není snadné, často zapomínají, že by se měly napít. Rodiče by měli být příkladem tzn. dostatečně pít, a to zejména vodu. Dále může pomoci zahrnout pití do rutiny dětí, stanovit pravidelné časy, kdy se mají napít, nejčastěji je to při jídle nebo po fyzické aktivitě. Pomoci může také nechat pití na očích nebo nechat jim vybrat sklenici (hrnek, láhev), ze které by chtěly pít a také je možnost umožnit samostatné nalití nápoje, např. z uzavíratelné nádoby s kohoutkem. Pokud dětem voda nechutná, tak je možné ji ochutit ovocem nebo bylinkami.
Zpracovala Mgr. Svatava Navrátilová