Nákazy přenášené hmyzem a roztoči

Jedná se o velkou skupinu infekčních nemocí, jejichž původce (virus, bakterie, parazit) je hmyzem nebo roztoči přenášen z rezervoárového zvířete žijícího ve volné přírodě (výjimečně to může být i člověk) na vnímavého člověka (který nemá protilátky proti příslušné infekci). Jedná se o nákazy s přírodní ohniskovostí, tzn. vyskytují se v místech, kde jsou vhodné přírodní podmínky pro život původce, přenašeče i příjemce - zvířete, člověka. Klíšťata mají ráda teplo a vlhko a rizikovými místy bývají listnaté a smíšené porosty, okraje lesů, luk, břehy vodních toků a ploch. Dříve se spíše vyskytovala v nižších nadmořských výškách, nyní se vlivem oteplování klimatu najdou i v nadmořské výšce kolem 1000 m n. m. Uvádí se, že největší aktivita klíšťat bývá od května do července, ale se sezónní aktivitou klíšťat se setkáváme již od konce března, do začátku listopadu.

 

Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze (dále jen „KHS“) neprovádí shromažďování aktuálních údajů o počtu či aktivitě klíšťat. Tyto informace zjišťuje a publikuje Český hydrometeorologický ústav:

 

https://info.chmi.cz/bio/mapy.php?type=kliste

 

Pro předpověď aktivity klíšťat, ale také například rizika nakažení borreliózou, je nově k dispozici také aplikace Klíšťapka, o které se více dozvíte zde. 

 

Mezi nejčastější onemocnění této skupiny u nás patří Lymeská borrelióza a klíšťový zánět mozku. Bližší informace o těchto infekcích lze nalézt na webových stránkách KHS.

 

KHS shromažďuje údaje o počtech hlášených onemocnění, která klíšťata (a popř. i jiný hmyz) přenášejí, a tyto statistické údaje vydává na svých webových stránkách v aktuálním roce dle jednotlivých okresů Středočeského kraje v sekci Infekce a v letech minulých ve výročních zprávách o epidemiologické situaci v sekci Zprávy o činnosti KHS.

 

MUDr. Lilian Rumlová, ředitelka odboru protiepidemického