Náhlý nástup chronického onemocnění, možné následky a komplikace – to jsou důvody, které mohou vést ke snížení kvality života každého z nás. Nejnovější vědecký výzkum a jeho poznatky aplikované do praxe prostřednictvím zdravotnického systému nám však dávají šanci tyto dopady snížit.  Jaká onemocnění nám tedy nejvíce hrozí a co máme dělat, abychom prožili co nejdelší období života ve zdraví?

Kardiovaskulární onemocnění, především ischemická choroba srdeční a cévní mozková příhoda, jsou celosvětově nejen hlavní příčinou úmrtí, ale významně přispívají i ke vzniku invalidity. Podle studie  z roku 2020 mapující rozšíření kardiovaskulárních onemocnění v 204 zemí světa v období let 1990–2019 se zátěž spojená s kardiovaskulárními onemocněními dlouhodobě zvyšuje téměř všude.  Znepokojující také je, že věkově standardizovaná míra výskytu kardiovaskulárních onemocnění začala v některých místech (zejména v zemích s vyššími příjmy),  kde dříve klesala, stoupat.

Dle autorů studie jsou hlavními faktory způsobujícími kardiovaskulární onemocnění:

1) vysoký krevní tlak,

2) nevhodné stravovací návyky,

3) vysoký cholesterol,

4) znečištění vzduchu,

5) vysoký body-mass index (obezita),

6) kouření tabákových výrobků,

7) vysoká hladina glukózy v plazmě,

8) disfunkce ledvin,

9) neoptimální teplota,

10) další rizika plynoucí z nevhodného životního prostředí,

11) požívání alkoholu a

12) nízká fyzická aktivita.

Tento žebříček se v průběhu let 1990 až 2019 změnil pouze v tom, že vysoký body-mass index „přeskočil“ kouření tabákových výrobků. Některé uvedené faktory mají sice metabolické pozadí, nicméně velkou část z nich svým chováním rozhodně ovlivnit můžeme.  

Kvalitu života nesnižují ovšem pouze choroby fyzické, ale bohužel i ty duševní. Nejrozšířenější z nich je deprese. Tyto nemoci můžeme ale do jisté míry také ovlivnit, například fyzickou aktivitou. Jaká míra pohybu tedy pomáhá? Tím se zabývala práce z roku 2022, která zkoumala patnáct vědeckých studií na toto téma s celkovým počtem 191 130 účastníků. Podle ní a následně publikovaného článku je doporučená denní zátěž přibližně 60 minut. Lidé cvičící pouze polovinu doporučené denní doby, tedy  asi 30 min., jsou zatíženi depresí o 18 % méně, zatímco u těch, kteří denně 60 minut pohybu splňují, je zátěž o 25 % menší. Pokud si denně dopřáváme ještě více fyzické zátěže, výsledky bádání nás asi zklamou – ke zvyšování pozitivního dopadu v případě deprese již ve výrazné míře nedochází. Ukázalo se ale, že pro dosažení kýženého efektu stačí relativně nízká intenzita pohybu. Autoři dodávají, že Autoři dodávají, že: „11,5 % případů deprese by se dalo zabránit, pokud by lidé cvičili dle současných doporučení pro fyzickou aktivitu“.

Jak ukázala rešeršní studie z Nizozemí, duševní i tělesné zdraví je významně ovlivněno také kvalitou a délkou spánku. Rizikové faktory přispívající k poruchám spánku jsou široké a zahrnují kombinaci biologických, psychologických, genetických a sociálních faktorů. Může jít o přehnané pití kávy a alkoholu, noční ozáření obrazovkami mobilních telefonů, televizorů či monitorů (zejména pozor na modré světlo) nebo i příliš krátký pobyt na slunci během dne. Na kvalitu spánku negativně působí také například starání se o dítě či nemocného člena rodiny, nebo práce na směny. Vlivem nedostatku spánku tak může být narušena schopnost našeho mozku a dalších klíčových orgánů regenerovat.

Poruchy spánku mají dle realizovaných výzkumů značné nepříznivé krátkodobé i dlouhodobé zdravotní důsledky. Narušení spánku je spojeno se zvýšenou aktivitou sympatického nervového systému, změnami cirkadiánních rytmů nebo například prozánětlivými reakcemi. U jinak zdravých dospělých osob patří mezi krátkodobé důsledky narušení spánku zvýšená reaktivita na stres, somatická bolest, snížená kvalita života, emoční strádání a poruchy nálady nebo kognitivní, paměťové a výkonnostní deficity. U dospívajících mají poruchy spánku vliv na psychosociální zdraví, školní výsledky a rizikové chování. U dětí jsou s poruchami spánku spojeny problémy s chováním a kognitivními funkcemi. Mezi dlouhodobé důsledky narušení spánku u jinak zdravých jedinců patří již zmíněné riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, přibývání na váze, metabolický syndrom, diabetes nebo rakovina tlustého střeva a konečníku. U mužů s poruchami spánku se také zvyšuje úmrtnost.  

Lze tedy říci, že heslo „ve zdravém těle zdravý duch“ je aktuální stejně dnes, jako před dvěma a půl tisíci lety. Již Hippokrates, zakladatel moderní medicíny a její filozofie, vnímal lidské tělo jako komplexní systém ovlivněný jak fyzickými faktory a životním prostředím, tak vlivy sociálními. Aktuální odborné studie tak pouze potvrzují moudrost jeho filozofie.

Lidé, kteří se chtějí dožít delšího věku s vyšší kvalitou života, by tedy měli:

• kvalitně jíst,
• pozitivně myslet,
• cvičit,
• dodržovat spánkovou hygienu

a naopak by neměli:

• kouřit,
• pít alkohol,
• konzumovat tučná či přeslazená jídla a nápoje,
• nebo se zdržovat v nezdravém životním prostředí.

Pokud jste se tedy (což doufáme) článkem pozitivně inspirovali, při nejbližší vhodné příležitosti se pohodlně oblečte, vyrazte ven, dopřejte si pohyb na čerstvém vzduchu a poté se odměňte zdravou svačinkou. 

Zdroje článku:

• Kleisiaris, C., Ch, S., & Papathanasiou, I. (2014). Health Care Practices in Ancient Greece: The Hippocratic Ideal. Journal of Medical Ethics and History of Medicine, 7, 6.
• Medic, G., Wille, M., & Hemels, M. E. H. (2017). Short- and long-term health consequences of sleep disruption. NATURE AND SCIENCE OF SLEEP, 9, 151–161. https://doi.org/10.2147/NSS.S134864
• Pearce, M., Garcia, L., Abbas, A., Strain, T., Schuch, F. B., Golubic, R., Kelly, P., Khan, S., Utukuri, M., Laird, Y., Mok, A., Smith, A., Tainio, M., Brage, S., & Woodcock, J. (2022). Association Between Physical Activity and Risk of Depression A Systematic Review and Meta-analysis. JAMA PSYCHIATRY, 79(6), 550–559. https://doi.org/10.1001/jamapsychiatry.2022.0609
• Roth, G. A., Mensah, G. A., Johnson, C. O., Addolorato, G., Ammirati, E., Baddour, L. M., Barengo, N. C., Beaton, A. Z., Benjamin, E. J., Benziger, C. P., Bonny, A., Brauer, M., Brodmann, M., Cahill, T. J., Carapetis, J., Catapano, A. L., Chugh, S. S., Cooper, L. T., Coresh, J., … Fuster, V. (2020). Global Burden of Cardiovascular Diseases and Risk Factors, 1990-2019 Update From the GBD 2019 Study. JOURNAL OF THE AMERICAN COLLEGE OF CARDIOLOGY, 76(25), 2982–3021. https://doi.org/10.1016/j.jacc.2020.11.010