Horečka dengue je akutní virové onemocnění široce rozšířené v tropech a subtropech (v Asii a Africe, v Austrálii, ve Střední a Jižní Americe a na některých ostrovech Tichého oceánu a Karibiku).
Původce:
Původcem je virus Dengue z rodu Flavivirů (do tohoto rodu patří např. i virus žluté zimnice či komplex virů klíšťové encefalitidy), který se vyskytuje ve čtyřech antigenně odlišných sérotypech (DENV1, DENV 2, DENV 3, DENV 4).
Prodělání infekce jedním sérotypem nechrání proti ostatním sérotypům, naopak opakovaná nákaza jiným sérotypem viru přináší vyšší riziko rozvoje DHF (dengue hemorragic fever - hemoragická horečka dengue), která může vyústit do syndromu šoku DSS (dengue shock syndrom). Tyto závažné formy onemocnění mohou končit fatálně, nicméně při dobré léčbě umírá méně než 1 % pacientů.
Přenos viru Dengue:
Virus Dengue je na člověka přenášen prostřednictvím infikovaných komárů z rodu Aedes - zejména pak A. aegypti, A. albopticus a A. polynesiensis.
Tito komáři se přirozeně vyskytují zejména v tropických a subtropických oblastech celého světa, v městských aglomeracích i v džungli. Jsou však popsány i případy "letištní dengue", kdy komár přicestoval letadlem z endemické oblasti. V ČR se uvedení komáři nevyskytují, nemají zde vhodné podmínky k životu. Onemocnění si tak můžeme přivézt ze zahraničních pobytů v tropech či subtropech. (viz mapky).
Rezervoárem nákazy je v osídlených oblastech člověk, v džungli pak opice.
Komár (pouze samička) se infikuje virem Dengue sáním na člověku, jenž má virus ve své krvi. To je v cca pětidenním období, kdy je v lidské krvi velká nálož virových částic; toto období obvykle nastává nedlouho před rozvojem symptomů onemocnění. U některých lidí probíhá nákaza asymptomaticky, ale i ti se mohou stát pro komára zdrojem infekce. Virus v komárovi potřebuje ještě dalších 8-12 dní inkubace, než může být přenesen na dalšího člověka. Komár zůstává infekční po zbytek svého života, což je zhruba měsíc. Komáři kladou vajíčka a celý jejich vývojový cyklus probíhá ve stojací vodě, dospělci pak obvykle číhají v tmavých koutech uvnitř budov či jejich okolí; krev sají kdykoli přes den (zejména ráno a večer), ale i v noci, pokud se svítí, v kteroukoli roční dobu (přednostně pokud je horko a vlhko).
Vzácně může dojít k přenosu viru dengue orgánovou transplantací, transfuzí krve od infikovaného dárce, jsou důkazy i o přenosu viru z matky na plod.
Dengue se nepřenáší přímo z člověka na člověka
Klinické projevy horečky Dengue:
Po uplynutí inkubační doby 3 – 10 dní se objeví náhle vzniklá vysoká horečka, těžké bolesti hlavy, bolest za očima, bolesti kloubů a svalů, vyrážka, nauzea/zvracení, slabé krvácení hlavně z nosu a z dásní či snadný vznik modřin. Infekce probíhá mírně hlavně u mladších dětí a u lidí nakažených poprvé. Pro velmi intenzivní bolesti svalů a kloubů si horečka vysloužila anglické označení „break-bone fever“, volně přeloženo jako horečka lámající se kosti.
Průběh DHF je zpočátku podobný nekomplikované horečce Dengue, avšak od 2. - 7. dne s poklesem horečky dochází ke krvácivým projevům na kůži, přetrvávajícímu zvracení, těžkým bolestem břicha, obtížnému dýchání. Hrozí vnitřní krvácení a rozvoj šokového stavu.
Léčba je pouze symptomatická, specifická léčba není k dispozici.
Jak se mohu vyvarovat nákazy:
V ČR je od roku 2023 dostupné očkování vakcínou Qdenga, která je vhodná pro osoby od 4 let věku.
Vyšší riziko onemocnění vzniká, pokud v navštívené zemi zrovna probíhá epidemie Dengue.
Riziko nákazy lze snížit důslednou ochranou před pobodání komáry:
- bydlete v hotelích vybavených klimatizací, nebo alespoň s okny a dveřmi chráněnými celistvými nepoškozenými sítěmi a pletivem proti průniku komárů do vnitřních prostor,
- snižte množství komárů ve svém okolí: pozabíjejte všechny viditelné komáry, využijte přídatné odpuzovače hmyzu (např. do zásuvky),
- na nechráněnou kůži používejte repelenty (např. s obsahem 20-30% DEET),
- krémy proti slunci aplikujte dříve, než nanesete repelent,
- noste dlouhé kalhoty, dlouhé rukávy a pro vyšší ochranu nastříkejte oblečení přípravkem obsahujícím permethrin (permethrin nestříkejte rovnou na kůži),
- vyvarujte se míst se stojatou vodou, kde komáři kladou svá vajíčka - např. různé zásobníky na vodu - sudy, plastové barely, ale i použité pneumatiky, nevyužívané zahradní bazény, misky na vodu pro zvířecí miláčky...
Pokud pozorujete příznaky onemocnění, vyhledejte lékaře a nezapomeňte jej upozornit na pobyt v rizikové oblasti.
Použité zdroje:
Zpracovala: Bc. Klára Smetanová, DiS., referent oddělení protiepidemického pro okres Kolín
Datum zpracování: 31.07.2017
Revize: Mgr. Martina Jiráčková 05/2024
