V listopadu každoročně probíhá Evropský antibiotický den (18. 11.) a Světový antibiotický týden (18. 11. – 24. 11.), jejichž ústředním tématem je antibiotická rezistence. Celý svět si tak připomíná reálnou hrozbu ztráty účinnosti antibiotik, která by pro lidstvo mohla mít fatální následky.

Každý rok v Evropě důsledkem antibiotické rezistence zemře více než 35 000 lidí. Například v České republice má více obětí než autonehody. Pokud bude negativní trend pokračovat stejným tempem, v roce 2050 bude mít na svědomí 10 milionů obětí z celého světa. Infekce způsobené rezistentními bakteriemi stojí ročně zdravotní systémy EU 1,1 miliardy eur.

Cílem Evropského antibiotického dne a následně Světového antibiotického týdne tak je zvýšit povědomí o hrozbách, které představují bakterie rezistentní (odolné) vůči antibiotikům, povědomí o uvážlivém používání antibiotik, a v oblasti veřejného zdraví také podpořit otevřenou spolupráci pacienta  s lékařem.

Stále více bakterií je odolných proti léčbě antibiotiky

Když byla antibiotika poprvé použita jako moderní lék, jejich působení připomínalo zázrak. Pacienti se zotavovali i z dříve neléčitelných infekcí. Bohužel, nesprávné užívání antibiotik a jejich nadužívání vede k tomu, že se bakterie stávají odolnějšími a získávají antibiotickou rezistenci. Účinnost antibiotik slábne  a dokonce mizí. Abychom o ni zcela nepřišli, musíme se opravdu začít starat, jak je užíváme!  Mohlo by se totiž stát, že v budoucnu bychom umírali na v současné době „banální infekce“, na které dosud antibiotika zabírají.

Riziko pro vznik antibiotické rezistence představuje jednak nesprávné předepisování antibiotik, ale zejména jejich chybné či nadměrné užívání. Antibiotická rezistence pak vede k delšímu pobytu v nemocnici, zvýšenému riziku úmrtí pacienta a vyšším nákladům na léčbu. Tento negativní trend může zvrátit pouze efektivní informační kampaň zaměřená jak na lékaře, tak širokou veřejnost.

Co nám hrozí?

Již dnes ve světě kolují nebezpečné bakterie, na které dostupná antibiotika nepůsobí. Dokázaly se vyvinout, přizpůsobit a jsou více odolné. Odborně říkáme, že jsou rezistentní. Proti takovým rezistentním bakteriím se zatím dokážeme bránit jen pomocí tzv. rezervních antibiotik, vyšších dávek nebo kombinací antibiotik. To však znamená pro naše tělo i větší nápor a více nežádoucích účinků. Antibiotika totiž nepůsobí pouze na patogenní bakterie, ale i na naše vlastní, které ke svému životu potřebujeme, které jsou součástí naší mikrobioty. Ta je významnou součástí našeho imunitního systému a jejím narušením antibiotiky si vlastní imunitu oslabujeme. Navíc i tady existuje možnost, že bakterie zase najde nějakou cestu, jak se naučit účinek antibiotika obejít a svou rezistenci posílit. Antibiotik navíc máme k dispozici pouze omezené množství, a pokud budou jejich účinky nadále slábnout, nebude je čím nahradit.

Průzkumy potvrzují, jak důležité je šíření osvěty. Lidé obecně často chybují z nevědomosti, někteří dosud o existenci antibiotické rezistence nevědí. Šance nepříznivý trend zvrátit ale existuje.  Řešením je přistupovat k problematice v duchu „One Health“- „jedno zdraví“ – a také edukovat naše lékaře i veřejnost, o což se v ČR snaží projekt SZÚ Prevence antibiotické rezistence. A pozitivní výsledky se dostavují. Nyní již téměř 75 % spotřebitelů ví, že příčinou antibiotické rezistence je nesprávné užívání antibiotik. To je o 9 % více než v roce 2021. Dalším důležitým bodem je zjištění, že o 6 % méně dotazovaných se mylně domnívá, že léčba antibiotiky zkrátí dobu léčby nachlazení. 

Jaká pravidla dodržovat ze strany pacienta:

• přesně dodržovat dávkování předepsané lékařem,
• nikdy léčbu nepřerušovat a neukončovat předčasně,
• neuchovávat si zbylá antibiotika do zásoby ve své domácí lékárničce, nepoužité léčivo vrátit do lékárny,
• neužívat zbylá antibiotika při domácí samoléčbě sebe nebo svých blízkých,
• nepoužívat antibiotika ke snížení horečky, proti rýmě, chřipce nebo sezónnímu nachlazení,
• antibiotika k léčbě indikuje pouze lékař, pacienti by si neměli na lékaři vynucovat předepsání antibiotik pro sebe či své rodinné příslušníky na základě svého uvážení,
• pokud možno předcházet infekci vhodným očkováním,
• praktikovat důsledně hygienu rukou.

Jaká pravidla dodržovat ze strany lékaře:

• vyvarovat se paušálnímu předepisování širokospektrých antibiotik, které mají více nežádoucích účinků a přispívají k rychlejšímu vzniku rezistentních bakterií,
• sledovat odborná doporučení pro používání antibiotik v primární zdravotní péči poskytující návody pro indikaci antibiotik, volbu antibiotika, jeho dávkování a délku léčby u nejčastějších infekčních onemocnění v primární zdravotní péči,
• předepisovat antibiotika pouze v případě, že je to nezbytně nutné na základě medicíny založené na důkazech,
• řádně poučit pacienty o důležitosti dodržování předepsaného dávkování a adekvátní délce léčby

Cíle pro snížení antibiotické rezistence a jak jich do roku 2030 dosáhnout?

Dozvíte se v článku Státního zdravotního ústavu:

Cíle pro snížení antibiotické rezistence. Jak jich do roku 2030 dosáhnout?