Podle platných právních předpisů v oblasti ochrany veřejného zdraví jsou nositeli povinností v oblasti stravování provozovatelé potravinářských podniků ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce /viz nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (dále jen „nařízení 178“)/, a to bez ohledu na živnostenské oprávnění k hostinské činnost a zároveň bez ohledu na skutečnost, že stravovací služba je vykonávána v provozovně, která k danému účelu není doposud zkolaudována.
Dle článku 3 odst. 2 nařízení 178 je „potravinářský podnik“ definován jako veřejný nebo soukromý podnik, ziskový nebo neziskový, který vykonává činnosti související s jakoukoli fází výroby, zpracování a distribuce potravin. Povinnosti v oblasti stravování pak stanoví zejména shora cit. nařízení, dále nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, o hygieně potravin a zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon 258“).
Stravovací služba je, dále dle § 23 odst. 1 zákona 258 definována jako výroba, příprava nebo rozvoz pokrmů provozovatelem potravinářského podniku za účelem jejich podávání v rámci provozované hostinské živnosti, ve školní jídelně, menze, v dětské skupině, při stravování osob vykonávajících vojenskou činnou službu, fyzických osob ve vazbě a výkonu trestu, v rámci zdravotních a sociálních služeb včetně lázeňské péče, při stravování zaměstnanců, podávání občerstvení a při podávání pokrmů jako součásti ubytovacích služeb a služeb cestovního ruchu.
Dle obecně uznávaného výkladu se podáváním občerstvení rozumí forma stravovací služby zahrnující jednoduchou kuchyňskou přípravu pokrmů a jejich uvádění do oběhu a jednoduchou kuchyňskou úpravou příprava pokrmů tepelným opracováním, například ohřevem, smažením, grilováním, jakož i příprava pokrmů za studena, například plnění pečiva, dozdobování apod.
Na základě výše uvedeného a dále pak ve spojení s § 92 odst. 1 zákona 258 lze tedy shrnout, že všechny podnikající fyzické a právnické osoby vykonávající činnost v oblasti poskytování stravovacích služeb (jedná-li se o manipulaci s potravinami ve všech fázích výroby, zpracování a jejich distribuci) jsou povinny dodržovat povinnosti stanovené zejména nařízením 178, nařízením 852 a zákonem 258, a to bez ohledu na živnostenské oprávnění k hostinské činnosti a bez ohledu na skutečnost, že činnost je vykonávána v nezkolaudovaných prostorách.
Zpracovala: Mgr. Jana Tomicová
Zpracováno dne 10.10.2015