Pokud bychom měli začít „od Adama“, byly základy dárcovství krve položeny v roce 1901, kdy rakouský biolog a lékař Karl Landsteiner objevil krevní skupiny A, B a C (dnešní A, B a 0). Světový den dárcovství krve proto již 20 let připadá na 14. června, tedy na den, kdy se tento významný vědec narodil. Objev existence různých krevních skupin a tedy možnost cestou transfuze zachraňovat lidské životy, byl vskutku průlomový (Landsteiner se také v roce 1930 stal laureátem Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství). Při této příležitosti nesmíme ale zapomínat ani na českou stopu – v roce 1907 zveřejnil neurolog a psychiatr Jan Janský vlastní výzkum, ve kterém zmiňuje 4 krevních skupiny, dnes označované jako 0, A, B a AB. Za objevitele všech krevních skupin je tedy uznán právě on.

Světový den dárcovství krve dle WHO

Letošní Světový den dárcovství krve, organizovaný WHO a jejími partnery již od roku 2004, nese téma:  "Slavíme 20 let vzdávání díků dárcům krve!“. Vyjadřujeme tím vědomí, že díky tomuto nesobeckému rozhodnutí pomáhají miliony dobrovolníků po celém světě zachránit lidské životy.  Proto je velmi důležité, aby tato aktivita byla celosvětově podporována a uznávána.

Cíle kampaně tedy jsou:

• Poděkovat milionům dobrovolných dárců krve, kteří přispěli ke zdraví a zachování života lidí po celém světě.
• Ukázat úspěchy, ale také možné překážky a výzvy národních krevních programů a sdílet osvědčené postupy a získané zkušenosti.
• Podporovat kulturu pravidelného darování krve mezi mladými lidmi a širokou veřejností a zvyšovat rozmanitost a udržitelnost dárcovského fondu.

Důležitost krve pro lidské zdraví

Krev plní v těle několik funkcí nezbytných pro udržení života a zdraví. Patří mezi ně:

• Transport kyslíku a živin:
  • Krev transportuje kyslík z plic do všech tkání a orgánů těla prostřednictvím červených krvinek.
  • Přenáší živiny, jako jsou glukóza, aminokyseliny, vitamíny a minerály, z trávicího systému do buněk.
• Odstraňování nežádoucích látek a prvků:
  • Krev odvádí oxid uhličitý, který je vedlejším produktem buněčného metabolismu, zpět do plic, kde je vydechován.
  • Pomáhá odstraňovat další nežádoucí látky, jako je močovina a kyselina močová, prostřednictvím ledvin.
• Regulace tělesné teploty:
  • Krev pomáhá regulovat tělesnou teplotu rozváděním tepla po těle a přesměrováním průtoku krve do kůže, kde je teplo uvolňováno do okolí.
• Ochrana před infekcemi:
  • Bílé krvinky hrají klíčovou roli v imunitním systému, chrání tělo před bakteriemi, viry a jinými patogeny.
  • Krev obsahuje také protilátky a další proteiny, které pomáhají bojovat proti infekcím a cizím látkám.
• Srážení krve:
  • Krev obsahuje krevní destičky a koagulační faktory, které jsou nezbytné pro srážení krve a zástavu krvácení při poraněních.
• Distribuce hormonů a jiných signálních molekul:
  • Krev transportuje hormony z endokrinních žláz do cílových orgánů a tkání, kde regulují tělesné funkce, jako je růst, metabolismus a reprodukce.

Ztráta většího množství krve může vést k život ohrožujícím stavům, a proto je krevní transfuze často nezbytná při operacích, léčbě onkologických pacientů, těžkých úrazech nebo při komplikacích během porodu.

Krevní skupiny

Krevní skupiny jsou klasifikovány podle přítomnosti nebo nepřítomnosti určitých antigenů na povrchu červených krvinek. Nejdůležitějšími systémy pro klasifikaci krevních skupin jsou ABO a RhD systém.

ABO systém

Tento systém rozlišuje čtyři hlavní krevní skupiny podle přítomnosti antigenů A a B:

1. Skupina A: Na povrchu červených krvinek je přítomen antigen A.
2. Skupina B: Na povrchu červených krvinek je přítomen antigen B.
3. Skupina AB: Na povrchu červených krvinek jsou přítomny oba antigeny, A i B.
4. Skupina 0: Na povrchu červených krvinek nejsou přítomny žádné antigeny.

RhD systém

Tento systém určuje přítomnost nebo nepřítomnost antigenu D na povrchu červených krvinek:

• Rh-pozitivní (Rh+): Antigen D je přítomen.
• Rh-negativní (Rh-): Antigen D není přítomen.

Kombinace ABO a RhD systému

Důležitost krevních skupin

Aby byla krevní transfuze provedena bezpečně, je nutné předem znát krevní skupinu příjemce, protože nesprávná kombinace krevních skupin může vyvolat závažné imunitní reakce a v krajním případě i smrt.

Lidé s krevní skupinou 0- jsou univerzálními dárci červených krvinek, protože jejich krev neobsahuje antigeny A, B ani D, což minimalizuje riziko nepříznivé reakce u příjemce. Naopak lidé s krevní skupinou AB+ jsou univerzálními příjemci, protože jejich krev obsahuje všechny hlavní antigeny, takže mohou přijímat krev od jakéhokoli dárce.

Kde lze darovat krev a kdo může darovat krev

Krev lze darovat na mnoha místech, patří mezi ně:

• Nemocnice a transfúzní centra: Mnohé nemocnice mají vlastní transfúzní oddělení, kde je možné darovat krev.
• Mobilní odběrové týmy: Většina zemí provozuje mobilní krevní odběrové jednotky, které, aby usnadnily přístup k darování krve, navštěvují různé lokality.
• Červený kříž a další organizace: Organizace jako Červený kříž pravidelně pořádají krevní sbírky a mají stálé odběrové stanice.

Jestli jste vhodným dárce krve, zjistíte zde.

Zdroje:

World Blood Donor Day 2024. Online. World Health Organization. 2024. Dostupné z: https://www.who.int/campaigns/world-blood-donor-day/2024. [cit. 2024-06-11].

Facts About Blood and Blood Types. Online. American Red Cross. 2024. Dostupné z: https://www.redcrossblood.org/donate-blood/blood-types.html. [cit. 2024-06-11].

Mohu se stát dárcem krve? Online. Český červený kříž. 2024. Dostupné z: https://www.cervenykriz.eu/mohu-se-stat-darcem-krve. [cit. 2024-06-11].