KHS Středočeského kraje přináší stanovisko Ministerstva zdravotnictví k výskytu onemocnění opičími neštovicemi v Africe:
Ministerstvo zdravotnictví společně se Státním zdravotním ústavem situaci ve výskytu onemocnění mpox (opičích neštovic) v Africe monitoruje, stejně tak jako Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí, které v současné době hodnotí celkové riziko této nákazy pro obyvatelstvo EU/EHP jako nízké. Systém surveillance mpox je v ČR nastaven již od roku 2022, kdy byl zaznamenám první neobvyklý výskyt tohoto onemocnění. V této souvislosti byl vypracován „Doporučený postup při výskytu případů onemocnění opičími neštovicemi,“ který MZ připravilo ve spolupráci se SZÚ a experty dotčených odborností - Doporučený postup při výskytu případů onemocnění opičími neštovicemi – SZÚ | Oficiální web Státního zdravotního ústavu v Praze.
Mimořádnou událost v oblasti veřejného zdraví mezinárodního významu (PHEIC) vyhlašuje WHO v případech, kdy se jedná o mimořádnou událost, o níž je rozhodnuto, že představuje riziko pro veřejné zdraví jiných států v důsledku mezinárodního šíření nákazy a potenciálně vyžaduje koordinovanou mezinárodní reakci. V případě MPOX byla mimořádná událost vyhlášena v roce 2022, kdy se onemocnění mpox rozšířilo i do zemí mimo africký region (ukončeno 2023).
Podle zprávy Africa CDC Epidemic Intelligence Report vydané 9. srpna 2024 ( Africa-CDC-Epidemic-Intelligence-Report-09Aug24.pdf) bylo v Africe v roce 2024 hlášeno celkem 17 541 případů mpox, z toho 2 822 potvrzených případů a 517 úmrtí (ze 13 členských států Africké unie). Těmito členskými státy jsou Burundi, Kamerun, Středoafrická republika , Republika Kongo, Pobřeží slonoviny, Demokratická republika Kongo (DRK), Ghana, Libérie, Keňa, Nigérie, Rwanda, Jihoafrická republika a Uganda.
Podle dat WHO bylo od roku 2022 do konce července 2024 hlášeno ze 116 zemí světa 99 176 potvrzených případů neštovic, včetně 208 úmrtí.
V zemích EU/EHP bylo k 6. červenci hlášeno 22 658 potvrzených případů mpox z 29 zemí. EU/EHP nehlásily žádné případy způsobené MPXV Clade I.
V ČR bylo v letošním roce hlášeno celkem 12 případů onemocnění mpox.
Dle dat WHO je 96,4 % (87 189/90 410) případů s dostupnými údaji jsou muži, z toho převážně MSM. Stejně jako ECDC, tak i WHO, hodnotí u této skupiny riziko jako střední, tj. vyšší než pro běžnou populaci, které je pro občany EU hodnoceno jako nízké.
Nejčastější klinické projevy – mpox začínají horečkou, zimnicí, bolestmi hlavy, svalů, zad a vyčerpáním a dochází ke zduření lymfatických uzlin (lymfadenopatie). Během 1 až 3 dnů (někdy i déle) po nástupu horečky se u pacienta objeví typická vyrážka (neštovice), která často začíná na obličeji a poté se šíří na další části těla. Vyrážka prochází různými fázemi vývoje a může se podobat planým neštovicím nebo syfilis. Onemocnění obvykle trvá 2–4 týdny, kdy se většina lidí uzdraví. Léčba je převážně symptomatická a podpůrná, zahrnuje podávání antipyretik, případně analgetik, antihistaminik a lokální ošetření eflorescencí. V případě bakteriální superinfekce mohou být potřebná antibiotika. U pacientů se závažným průběhem či těžkým imunodeficitem mohou být zvažována antivirotika.