V poslední době přibývá vědeckých studií, které poukazují na skutečnost, že nadměrný příjem cukru ve stravě se významně podílí na rozvoji demence. Pro zajímavost - dle doporučení WHO by denní příjem přidaného cukru neměl překročit 25 gramů, to je asi 6 kostek, přitom reálná spotřeba cukru v ČR tato doporučení mnohonásobně převyšuje. Jak tedy chuť na sladké uspokojit bez obav o naše duševní zdraví?
„Na první dobrou“ se nabízí řešení v podobě konzumace potravin s umělými sladidly - požadovanou chuť navodí a cukr neobsahují. Jsou ovšem umělá sladidla opravdu tou zdravější variantou?
Moderní výzkumy, včetně rozsáhlé brazilské studie publikované v časopise Neurology, ukazují, že některá umělá sladidla mohou mít negativní vliv na mozek, střevní mikrobiom i metabolismus. Například pravidelná konzumace aspartamu, sacharinu nebo acesulfamu K může urychlit úbytek paměti a myšlení až o 62 %.
A není to jen náš mozek, který mohou umělá sladidla negativně ovlivnit - 12letá studie na více než 100 000 dospělých Francouzů ukázala, že čím více umělých sladidel konzumujete, tím vyšší je riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Podle studie zveřejněné v roce 2022 v časopise Cell mohou umělá sladidla, jako je sacharin a sukralóza, u zdravých lidí naopak výrazně zvýšit hladinu cukru v krvi. S tím souvisí další paradox - umělá sladidla mohou zvýšit riziko obezity. Studie zveřejněná v roce 2017 v časopise Canadian Medical Association Journal, jíž se zúčastnilo více než 400 000 lidí, zjistila, že během deseti let měli ti, kteří pili jeden nebo více nápojů s umělými sladidly denně, výrazně vyšší riziko přibývání na váze, rozvoje cukrovky 2. typu i srdečních onemocnění. Nové výzkumy také naznačují, že umělá sladidla mohou významně měnit střevní flóru, což vede k nerovnováze ve složení a funkcích mikrobiomu. Konkrétně u sacharinu a sukralózy byl v různých studiích konzistentně pozorován negativní vliv na složení střevní mikroflóry.
Ani z výživového hlediska nám sladidla příliš benefitů nepřinášejí - dietní limonáda není nutričně hodnotnější než voda s citronem. Proto bychom se měli vážně zamyslet nad účelem, tedy proč je konzumujeme. Po umělých sladidlech nejčastěji sahají diabetici jako po alternativě k cukru, ale například také lidé, kteří chtějí zhubnout nebo si chránit chrup, protože většinu umělých sladidel bakterie žijící v našich ústech nedokážou metabolizovat, takže snižují riziko vzniku zubního kazu. Co lze tedy poradit v případě, že je nutné zvolit náhražku cukru?
Řešením je celá řada přírodních alternativ cukru – například výtažků ze stévie, medu, tagatózy, javorového, datlového, čekankového nebo agávového sirupu. Vzhledem k tomu, že se jedná o přírodní sladidla, poradí si s nimi náš organismus mnohem lépe, než například se sacharinem.
Jsou tedy umělá sladidla opravdové zlo? Ne nutně, je k nim ale třeba přistupovat s opatrností a střídmostí. Pokud je v rámci podpory zdravého životního stylu naším cílem zkrotit množství přijímaných sacharidů, je lepší přistoupit k pozvolnému odvykání si sladké chuti, postupně přestat s doslazováním čaje či kávy, nahradit ovocné džusy, limonády a kolové nápoje nedoslazovanými minerálkami a čaji a namísto sladkého zákusku si dopřát třeba sýry nebo čerstvou zeleninu či ovoce.
