Onemocnění virem západonilské horečky se na lidi nejčastěji šíří pobodáním komáry. Proti onemocnění dosud není k dispozici vakcína. Léčba onemocnění virem západonilské horečky je pouze symptomatická. Naštěstí většina infikovaných osob nemá příznaky. Snížit riziko onemocnění virem západonilské horečky lze používáním kvalitních repelentů a nošením oděvů s dlouhými rukávy a dlouhými nohavicemi. S komáry přenášejícími virus západonilské horečky je možné se setkat např. v zemích Afriky, Jižní Evropy, na Středním východě, v Západní a Střední Asii a Severní Americe.
Původcem onemocnění je virus západonilské horečky. Poprvé byl virus identifikován v roce 1947 u opic v Ugandě.
Rezervoárem infekce jsou zejména ptáci, k přenosu dochází při pobodání komáry, především rodu Culex, Aedes, Anopheles a Culiseta.
Inkubační doba obvykle trvá 2 – 14 dní.
Období nakažlivosti začíná v časných fázích virémie. Virémie dosahuje vrcholu v době objevení se prvních příznaků, během následujících 4 až 6 dní dochází k postupnému snižování koncentrací viru na nevýznamné hodnoty.
Přenos onemocnění: může dojít k přenosu onemocnění z člověka na člověka, a to prostřednictvím krve, tkání a transplacentárně (z matky na plod), během porodu nebo kojení.
Onemocnění se nešíří kašláním, kýcháním nebo kontaktem.
Předpokládá se, že imunita po překonání nákazy trvá celoživotně, byl však prokázán postupný pokles titru specifických ochranných protilátek.
Klinický obraz odpovídá horečnatému onemocnění s neurologickými příznaky, v rozsahu od silných bolestí hlavy a svalů až po aseptický zánět mozkových blan nebo mozku (meningitida, encefalitida).
- Většina infekcí virem západonilské horečky probíhá bezpříznakově.
- Přibližně 20 % případů se projevuje makulopapulózní vyrážkou a zvětšením lymfatických uzlin.
- Postižení centrálního nervového systému bývá u méně než 1 % klinicky manifestních nákaz.
- Přibližně 1 člověk ze 150 nakažených osob může mít závažný až fatální průběh.
Při typickém průběhu onemocnění trvá 2 až 7 dní.
Prevence: Prevence a kontrola onemocnění spočívá hlavně ve snižování rezervoárů komárů prostřednictvím omezení jejich zdrojů, tj. likvidace míst rozmnožování - líhnišť komárů, a snížení kontaktu mezi komáry a lidmi. To lze provést pomocí repelentů; je potřeba nosit oblečení (nejlépe světlé barvy), které pokrývá co největší část těla. K opatřením patří i fyzické bariéry, tj. ochrana dveří a oken sítěmi proti hmyzu a spaní pod moskytiérami.
Výskyt případů onemocnění virem západonilské horečky u lidí nebyl na území České republiky dosud zaznamenán.
Převzato z: http://www.szu.cz/tema/prevence/zakladni-informace-k-onemocneni-virem-zapadonilske-horecky
