V následujícím článku jsou uvedena některá fakta, která souvisejí s provozem základnových stanic (nosné zařízení s vysílacími a přijímacími anténami + kontejner s technologií) a s používáním mobilních telefonů jako takových. Je míněn jako poučení široké veřejnosti, která se často setká v médii prezentovanou „zákeřností“ základnových stanic pro mobilní telefony a mobilních telefonů vůbec. Je míněn jako odpověď na opakující se dotazy, zda není ohroženo zdraví občana, buduje-li se v blízkosti jeho domu, nebo dokonce na střeše jeho domu, ona základnová stanice. A to i přesto že boom výstavby klasických stanic pro vysílání mobilních telefonů již máme za sebou.

 

Vysokofrekvenční záření (neionizující záření), vysílané anténami základnových stanic, je co do výkonu ve srovnání s výkony televizních a rozhlasových vysílačů stokrát až stotisíckrát „slabší“, výkony se pohybují maximálně okolo 20W. Jen pro ilustraci je srovnejme s výkonem některých běžných domácích spotřebičů, které jsou rovněž zdrojem elektromagnetického záření, např. žárovek, jejichž výkony se pohybují řádově v desítkách wattů, mikrovlnné trouby s výkony až kolem tisíce wattů. Vyzařování antén základnových stanic je směrováno vodorovně nebo je jen mírně skloněné, takže na úroveň terénu se dostává až ve vzdálenostech, kdy je jeho intenzita prakticky bezvýznamná. Spojení mezi základnovou stanicí a dalšími jednotkami sítě je uskutečněno mikrovlnným spojem s parabolickými anténami, který pracuje s nepatrným výkonem, řádově nedosahujícím ani desetiny wattu. Mikrovlnné spoje nemají proto z hlediska ochrany zdraví prakticky žádný význam. Základnové stanice včetně mikrovlnných spojení jsou budovány v souladu se stavebním zákonem. Orgánu ochrany veřejného zdraví přísluší vydávat k projektové dokumentaci na každou stavbu závazné stanovisko, ve kterém je ochrana zdraví obyvatel i osob obsluhujících jmenovaná zařízení sledována v souladu s požadavky příslušného nařízení vlády. V tomto nařízení je požadováno, aby vlivem provozu základnových stanic nedošlo při expozici osob k překročení nejvyšších přípustných hodnot stanovených veličin. Ze zkušenosti lze říci, že v místech, kde se může vyskytovat obyvatelstvo se úroveň elektromagnetického pole ani nepřiblíží hygienickým limitům. To lze ověřit např. měřením posuzovaných parametrů elektromagnetického pole.

 

Jestliže se dříve předpokládalo, že nepříznivé účinky má i slabé elektromagnetické záření, pokud působí po dlouhou dobu, pak kritické zhodnocení těchto stanovisek oficiálními mezinárodními institucemi vedlo k závěru, že nepříznivé účinky dlouhodobé expozice člověka slabým polím nemají vliv na vznik např. rakovinných onemocnění. Tyto závěry potvrdila Světová zdravotnická organizace – WHO (zejména List o faktech č. 193 tj. WHO Fact Sheet 193, June 2000) na základě výsledků průzkumů prováděných WHO,   Kanadskou královskou společností a Komisí expertů ve Velké Británii.

 

Byl prokázán pouze přímý účinek elektromagnetických polí pro frekvence větší než 100kHz, tj. ohřívání tkáně při absorpci vysokofrekvenčního elektromagnetického záření.

 

Pro zajímavost lze uvést na příkladu působení vysokofrekvenčního elektromagnetického záření při absorpci způsob navrhování hygienických limitů. Pokusy s dobrovolníky umístěnými celým tělem v silném vysokofrekvenčním elektromagnetickém poli bylo zjištěno, že tělesná teplota dobrovolníků se zvýšila o 1°C při měrném absorbovaném výkonu rovném 4 W na kilogram tkáně. Přitom hygienický limit měrného absorbovaného výkonu (celým tělem) je pro zaměstnance 10x nižší tj. 0,4W/kg, pro ostatní osoby 50x nižší, tj. 0,08W/kg. Limitní hodnoty mají obecně velký bezpečnostní koeficient, někdy až 100. Ovšem působí–li záření na malou část těla (např. hlava při používání mobilních telefonů), je hygienický limit v exponované části těla vyšší, ale stále s dostatečným bezpečnostním koeficientem. Aby tedy osoba nacházející se ve vysokofrekvenčním poli pocítila jeho účinky (pocit tepla), musela by být intenzita takového pole mnohem vyšší, než připouští jakákoliv hygienická norma. Je důležité mít také na zřeteli, že radiofrekvenční elektromagnetické pole (např. pole v okolí základnových stanic) je neionizující – na rozdíl od paprsků rentgenových nebo paprsků gama, a nemůže proto vyvolat v těle ionizaci nebo radioaktivitu.

 

Z výše uvedeného vyplývá, že vzdálenost zdroje elektromagnetického záření tj. vysílače od obrysu těla hraje významnou roli. Proto situace při používání mobilních telefonů je odlišná oproti působení základnových stanic, neboť anténa telefonu je pouze několik cm od obrysu hlavy. Ale žádná epidemiologická studie výše jmenovaných společností a komisí dosud nezjistila nepříznivý vliv radiofrekvenčního pole na zdraví, ani co se týče nádorových, ani jakýchkoli jiných onemocnění. Průzkumy tak jasně prokázaly pouze to, že mobilní telefony v provozu mohou nepříznivě ovlivnit funkci některých lékařských přístrojů – kardiostimulátorů, naslouchadel apod. Elektromagnetické pole, jehož zdrojem jsou antény základnových stanic, nemohou na úrovni terénu, nebo obecně v místech, kde se mohou pohybovat obyvatelé, činnost těchto přístrojů ovlivnit. 

 

Přesto mezinárodní komise expertů ICNIRP nadále pečlivě sleduje výsledky prováděných výzkumů, a v případě, že by se prokázal nepříznivý vliv radiofrekvenčního elektromagnetického pole na zdraví, je připravena okamžitě nový fakt zveřejnit a uplatnit případně i změny limitů.

 

 

RNDr. Libor Řehoř, vedoucí oddělení hygieny práce

územní pracoviště Benešov