Mezinárodní den Alzheimerovy choroby každoročně připadá na 21. září. Jeho cílem je zvýšit povědomí jak o Alzheimerově nemoci, tak i dalších typech demence. Jen vČeské republice žije s touto chorobou přibližně 180 000 lidí a odborníci očekávají, že tento počet se do roku 2050 zdvojnásobí. Nemoc postihuje především starší populaci, přičemž ženy jí onemocní dvakrát častěji, než muži.
Význam a historie
Mezinárodní den Alzheimerovy choroby byl poprvé vyhlášen v roce 1994 Mezinárodní alzheimerovskou asociací (ADI) ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Slouží k připomenutí a vysvětlení závažnosti Alzheimerovy choroby, která je jednou z nejčastějších forem demence, a jejích dopadů na pacienty a jejich rodiny.
Co je Alzheimerova choroba? Tuto chorobu poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer v roce 1907. V té době se považovala za nemoc vzácnou, avšak nyní se nějaká forma demence vyskytuje u více než sedmi miliónů obyvatel Evropy. Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí – myšlení, paměti, úsudku. Bývá nejčastější příčinou demence, která u nemocného člověka vede postupně k závislosti na každodenní pomoci jiné osoby.
Nemoc začíná pozvolna. U pacienta se nejdříve zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen vykonávat některé z každodenních činností, například v domácnosti. Rychlost, kterou Alzheimerova nemoc postupuje, se u každého postiženého liší, progradaci ale bohužel zabránit nelze. Nemocný má tak postupem času čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky a je zmatenější. Dochází k celkové proměně osobnosti a v posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat.
Jak nemoc rozpoznat? Mezi typické projevy Alzheimerovy choroby patří zapomínání, zmatenost, ztráta orientace v čase a prostoru, poruchy řeči či změny chování. Toto onemocnění není běžnou součástí stárnutí, a přestože nejčastěji postihuje seniory, může se objevit i u mladších lidí (tzv. časný nástup Alzheimerovy choroby). Proto je v každém věku nutné myslet na prevenci.
Co můžeme proti nástupu této nemoci dělat? V první řadě je třeba se hýbat. Preventivně působí již 30 minut pohybové aktivity střední intenzity 3 – 4 krát týdně. Stačí tedy při cestě z práce vystoupit o něco dříve a zbytek cesty dojít pěšky, pravidelně venčit psa nebo si vyjet na kole třeba na nákup. Jako účinná forma prevence se osvědčuje také udržování pravidelných sociálních kontaktů, ať už v práci, mezi přáteli či v rodině a věnování se koníčkům a činnostem, které Vám dělají radost. Psychická pohoda je totiž v boji proti demenci velice důležitá.
Kromě pohybu dbejme také na pestré a kvalitní jídlo, především dostatek ovoce a zeleniny (odborníci doporučují 3 porce zeleniny a 2 porce ovoce každý den) jako zdrojů vitamínů a vlákniny, která rovněž pomáhá udržovat optimální hodnoty cholesterolu a cukru v krvi. Dobrým zdrojem vlákniny jsou také celozrnné výrobky a luštěniny. Pro obsah omega 3 nenasycených mastných kyselin, které prospívající mozku, si pak alespoň 2x týdně dopřejte rybu, ať už makrelu, lososa, tuňáka, sardinky nebo tresku.
Pro zdravý mozek je ale důležitý i adekvátní odpočinek, tedy 7 – 8 hodin kvalitního spánku denně. Proto, ideálně vůbec, ale rozhodně před spaním, nekonzumujte alkoholické a energetické nápoje a nekuřte. Omezte také cukr – přibývá totiž vědeckých důkazů, že jeho nadměrná konzumace (podle WHO by denní příjem přidaného cukru neměl překročit 25 gramů - to je asi 6 kostek) má podíl na rozvoji demence. A v neposlední řadě nezapomínejte na pravidelné preventivní prohlídky u Vašeho lékaře, jejichž součástí je i krátký test ke zjištění kognitivní kondice. Pro začátek si takový test můžete ale udělat i doma:
Rychlý, jednoduchý domácí test: Pokud máte dojem, že už sami máte problémy či se bojíte o někoho blízkého, můžete si sám/a (či s ním) udělat jednoduchý domácí test, který doporučují odborníci a který slouží k odhalení kognitivních poruch, kterou je Alzheimer, ale i demence. Jde o TEST KRESLENÍ HODIN (TKH), který je rychlou orientační zkouškou. Úkolem vyšetřovaného je nakreslit ciferník, všechna správně umístěná čísla a nastavit dvě různě dlouhé ručičky tak, aby ukazovaly požadovaný čas. Doporučujeme zadání 11:10 hod. (nebo náročnější variantu času 23:20).
Výsledek lze poté vyhodnotit skórovacím systémem BaJa. Spočívá v odpovědi na 5 otázek. Podle svých odpovědí si připíšete patřičné body. Odpověď ANO je za jeden 1 bod. Odpověď NE za 0. Čím vyšší skóre, tím lepší výkon… Otázky zní: Je v kresbě všech 12 správných čísel od 1 do 12 rozmístěno po obvodu ciferníku uvnitř nebo vně a vše ve správné poloze (v každém kvadrantu 4 čísla)? Je v kresbě správný počet ručiček jakékoli délky, tedy právě 2? Je v kresbě nastavena ručička jakékoli délky správným směrem k požadované hodině? Je v kresbě nastavena ručička jakékoli délky správným směrem k požadované minutě? Jsou obě ručičky správně nastaveny a je zřetelný rozdíl v jejich délce, to znamená zakreslena správná hodina malou ručičkou a správná minuta velkou ručičkou? Pokud máte z testu 5 bodů, je vše v naprostém pořádku. Hraniční skóre pro časnou Alzheimerovu chorobu jsou 4 body a méně. V takovém případě vám doporučujeme obrátit se na odbornou lékařskou pomoc. Formulář na Test kreslení hodin (TKH) – ke stažení: https://www.abadeco.cz/media/pages/pro-odborniky/testy/test-kresleni-hodin/13ba544670-1663748842/test-kresleni-hodin_-tkh-_zaznamovy_formular_baja_skorovani_abadeco_2022.docx
Jak na léčbu? Přípravek, který by Alzheimerovu chorobu vyléčil, bohužel dosud neexistuje. To ale neznamená, že nemáme žádné prostředky, jak stav pacienta zlepšit. U takzvaných kognitiv (inhibitorů acetylcholinesterázy) mnohé studie dokázaly, že úspěšně zmírňují příznaky nemoci a zpomalují její postup. Zbrzdit lze také postup vaskulární demence a mírnit tak psychologické příznaky a poruchy chování. Je však nesmírně důležité, aby jak pacienti, tak jejich rodinní příslušníci a pečující byli s těmito možnostmi obeznámeni a využívali je ku prospěchu svému či svých blízkých.
