Onemocnění způsobené bakterií z rodu Campylobacter neboli kampylobakterióza je celosvětově rozšířená zoonóza projevující se jako akutní průjmové onemocnění. Jedná se o nejčastější bakteriální průjmové onemocnění v ČR.
Původce:
Původcem je nejčastěji bakterie Campylobacter jejuni/coli.
Zdroj:
Jedná se o zoonózu (onemocnění přenosné ze zvířat na člověka), zdrojem jsou teplokrevná zvířata, včetně domácích zvířat a ptáků, v jejichž střevech se kampylobakter nachází. Zdrojem může být i člověk, který vylučuje bakterii stolicí.
Přenos:
Jednou možností způsobu přenosu je na člověka přímo ze zvířat, nepřímo ze zvířecích produktů a vody, nebo kontaminovanými předměty. Nejčastější cesta šíření infekce je alimentární, tzn. požitím kontaminovaných surovin živočišného původu (nepasterizovaného mléka a výrobků z něj, vody a nedostatečně tepelně zpracovaného masa – hlavně drůbežího a hovězího – steaky, tatarské bifteky). Po požití kontaminované potravy pronikají bakterie do tenkého střeva, kde se množí.
Projevy:
Jedná se o onemocnění trávicího traktu. Po uplynutí inkubační doby se objevují typické klinické příznaky – vzestup teploty, nevolnost a bolesti hlavy, po dalších 12–24 hodinách nastupují kolikovité bolesti břicha, často v pravém dolním kvadrantu – mohou se jevit jako zánět slepého střeva, krvavé průjmy s příměsí hlenu. Většina nemocných nezvrací. U dětí se častěji vyskytuje bolest svalů, závrať a zvracení. Tyto příznaky obvykle trvají od dvou do šesti dnů. Hlavní komplikací je dehydratace.
Inkubační doba:
Inkubační doba je 2–11 dnů.
Terapie:
Při mírném průběhu není třeba specifická léčba, hlavní význam má hydratace (dostatek tekutin), příp. náhrada ztrát minerálů. Při kolikovitých bolestech břicha lze podat spasmolytika. Při závažnějším průjmu a déletrvajících příznacích nemoci je třeba obrátit se na ošetřujícího lékaře.
V rekonvalescenci pomáhá dieta bez tuků a jednoduchých cukrů – mrkev, rýže...
Prevence:
Prevence vzniku alimentárních onemocnění spočívá v dodržování základní hygienických pravidel, ke kterým patří např. neomývat zakoupenou drůbež a maso pod tekoucí vodou (vzniklý aerosol může potřísnit a kontaminovat okolní plochy a předměty), striktně vymezit kuchyňské pomůcky a nástroje pro práci se syrovým masem od těch, které jsou určeny ke zpracování pokrmů pro přímou konzumaci, časté mytí rukou a pracovních ploch. Nezbytná je i dostatečná tepelná úprava pokrmů, oddělené skladování potravin určených k přímé spotřebě od masných produktů a vajec. Dodržování hygienických pravidel je důležité i při kontaktu s domácími mazlíčky.
Zdroje:
Zpracovala:
Alena Tabe, DiS.,
vrchní referent protiepidemického oddělení pro okresy Beroun a Rakovník
Zpracováno dne 11.03.2024
