Zákon č. 106/1999 Sb.

Osnova:
I. Název povinného subjektu

II. Důvod a způsob založení povinného subjektu

III. Organizační struktura

IV. Kontaktní spojení

V. Případné platby lze poukázat

VI. Identifikační číslo KHS

VII. Daňové identifikační číslo povinného subjektu

VIII. Dokumenty

IX. Žádosti o informace

X. Příjem žádostí a dalších podání

XI. Opravné prostředky

XII. Formuláře

XIII. Popisy postupů, návody pro řešení životních situací

XIV. Nejdůležitější používané právní předpisy

XV. Sazebník úhrad za poskytování informací

XVI. Výroční zpráva podle zákona č.106/1999 Sb.

XVII. Přílohy

Informace pro veřejnost o podmínkách práva přístupu k informacím a o podmínkách, za nichž jsou informace poskytovány v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

I. Název povinného subjektu

Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze

II. Důvod a způsob založení povinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost

Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze (dále též jen „KHS“) je správním úřadem zřízeným § 82 odst.1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Působnost orgánu ochrany veřejného zdraví dle přílohy č. 2 citovaného zákona vykonává na území Středočeského kraje, tj. pro okresy Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník.
KHS jako subjekt práva veřejného je organizační složkou státu. Funkci jejího zřizovatele plní Ministerstvo zdravotnictví ČR, které je současně jejím nadřízeným orgánem.
Na základě ustanovení § 82 odst. 2 výše citovaného zákona KHS v jejím správním obvodu náleží:
a) vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit další úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví
b) vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie, tímto zákonem a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví včetně dodržování zásad správné výrobní praxe a ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť, a rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů
c) rozhodovat na žádost zaměstnavatele nebo z moci úřední ve věcech kategorizace prací
d) stanovit za podmínek § 37 a § 39 rizikové práce a plnit úkoly podle § 40 písm. c) a d)
e) stanovit zaměstnavateli lékařské prohlídky po skončení rizikové práce vykonávané na jeho pracovišti, jde-li o takové vlivy pracovních podmínek, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době (dále jen "následné lékařské prohlídky"); následné lékařské prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,
f) stanovit zaměstnavateli nebo fyzické osobě provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy způsob a minimální četnost sledování zátěže organismu faktory pracovních podmínek, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis,
g) provádět ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání, nebo změn zdravotního stavu pro účely posuzování ohrožení nemocí z povolání,
h) zřizovat v případech stanovených tímto zákonem komise,
i) plnit úkoly dotčeného správního úřadu podle § 77
j) uplatňovat stanoviska k územně plánovací dokumentaci z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik,
k) projednávat přestupky na úseku ochrany veřejného zdraví podle tohoto zákona
l) rozhodovat o opatřeních k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a jejich ukončení; organizovat, řídit a popřípadě i provádět opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění a v tomto rozsahu též usměrňovat činnost poskytovatelů zdravotních služeb a kontrolovat ji
m) nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví, a rozhodovat o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu. Mimořádné očkování podle § 69 odst. 1 písm. g) stanoví jen s předchozím povolením Ministerstva zdravotnictví
n) stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek, neupraveného právním předpisem, a metodu jeho stanovení v pracovních podmínkách; stanovit způsob, minimální rozsah a četnost jeho sledování a opatření k ochraně zdraví zaměstnanců; zařadit práci s tímto faktorem z moci úřední do kategorie, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak
o) vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské služby uložené zvláštním právním předpisem a nad plněním povinností zaměstnavatele poskytovat zařízením vykonávajícím pracovnělékařské služby informace nutné k ochraně zdraví při práci, uložené zvláštním právním předpisem
p) stanovit protiepidemická opatření podle § 68 odst. 1
q) nařídit provozovateli potravinářského podniku provozujícímu stravovací službu odběr a uchovávání vzorků podávaných pokrmů, je-li to potřebné pro zajištění bezpečnosti podávaných pokrmů nebo z důvodů podezření na vznik infekčního onemocnění z pokrmů, a určit rozsah a dobu plnění této povinnosti; postup při odběru a uchovávání vzorků pokrmů upraví prováděcí právní předpis
r) provádět epidemiologické šetření podle § 62a
s) usměrňovat činnost osob poskytujících péči (§ 15 odst. 1) v oblasti hygieny provozu a předcházení infekcím spojeným se zdravotní péčí a kontrolovat ji, provádět u poskytovatele poskytujícího akutní, následnou nebo dlouhodobou lůžkovou péči prevalenční studie infekcí spojených se zdravotní péčí
t) provádět hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva a podílet se na monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek; iniciovat a podílet se na tvorbě, řízení a kontrole programů ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik
u) spolupracovat se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě regionální zdravotní politiky ochrany a podpory veřejného zdraví a při rozvoji a realizaci opatření vedoucích ke zlepšování zdravotního stavu a kvality života obyvatelstva příslušného regionu; zajišťovat vyhodnocování efektivity realizovaných patření a programů v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik, zajišťovat minimálně jednou za 5 let hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva příslušného regionu z hlediska všech aspektů ovlivňujících zdravotní stav obyvatelstva a navrhnout k tomu priority k řešení problémů a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva příslušného regionu
v) podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému; zpracovávat ve spolupráci s krajem a složkami integrovaného záchranného systému pandemický plán kraje, který stanoví opatření směřující k redukci dopadů pandemie infekčního onemocnění pro obyvatelstvo kraje
w) potvrzovat na tiskopisech vydaných orgány nemocenského pojištění pro účely nemocenského pojištění, že byla nařízena karanténa nebo mimořádná opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku uvedená v § 69 odst. 1 písm. b) a h) a ukončení karantény nebo mimořádných opatření, popřípadě trvání karantény nebo mimořádných opatření, a to na základě žádosti osob, kterých se karanténa nebo mimořádné opatření týkají
x) provádět audity analýz rizik a systémů kritických kontrolních bodů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o úředních kontrolách v provozovnách stravovacích služeb
y) podílet se na vzdělávání lékařů a zdravotnických pracovníků, uskutečňovaném v souladu se zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, a zákonem č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, spolupracovat s vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství a Zdravotnické obory.

III. Organizační struktura

V čele KHS stojí ředitel KHS ustanovený postupem podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. Řediteli KHS jsou organizačně přímo podřízeni ředitel sekce ochrany a podpory veřejného zdraví, ředitel odboru správního a ředitel odboru ekonomicko-provozního. Ředitele KHS v plném rozsahu jeho práv a povinností zastupuje ředitel sekce ochrany a podpory veřejného zdraví.
KHS se vnitřně člení na sekci ochrany a podpory veřejného zdraví, odbory a oddělení začleněné v této sekci a odbory a oddělení začleněná v jednotlivých odborech nezačleněných v sekci ochrany a podpory veřejného zdraví. Součástí organizační struktury je dále samostatné oddělení Kancelář ředitele KHS v přímé řídící působnosti ředitele KHS.
Sekce ochrany a podpory veřejného zdraví sestává z následujících odborů:

  1. odbor protiepidemický
  2. odbor hygieny obecné a komunální
  3. odbor hygieny práce
  4. odbor hygieny výživy a předmětů běžného užívání
  5. odbor hygieny dětí a mladistvých

Odbor správní tvoří:

  1. oddělení právní a kontrolní 
  2. oddělení personální a dokumentační.

Odbor ekonomicko-provozní tvoří:

  1. oddělení ekonomické 
  2. oddělení provozně-organizační.

Z hlediska územní působnosti se KHS člení na pracoviště v sídle, spravující území okresů Praha-východ a Praha-západ, a 10 územních pracovišť. KHS má sídlo v Praze 2, Dittrichova 329/17. Svá územní pracoviště má KHS ve městech Benešově, Berouně, Kladně, Kolíně, Kutné Hoře, Mělníku, Mladé Boleslavi, Nymburku, Příbrami a Rakovníku a s těmito pracovišti tvoří jednotný funkční, organizační a ekonomický celek.

IV. Kontaktní spojení

Odkaz na kontakty KHSstč zde
Kontaktní údaje (tel.čísla, e-mailové adresy) konkrétních zaměstnanců jsou obsaženy v záložkách jednotlivých organizačních útvarů KHS v pravé nabídce.
Příjem žádostí:
Písemné a ústní žádosti přijímají všechna pracoviště v úřední dny dle aktuální otevírací doby
elektronické žádosti přijímá KHS na adrese své e-podatelny e-podatelna@khsstc.cz nebo ve formě datové zprávy prostřednictvím své datové schránky ID DS hhcai8e

V. Případné platby lze poukázat

Bankovní spojení pro všechny v úvahu přicházející platby od veřejnosti ve prospěch KHS naleznete v dokumentu zde
VI. Identifikační číslo KHS

IČ: 710 09 159
VII. Daňové identifikační číslo povinného subjektu

KHS není plátcem daně z přidané hodnoty.

VIII. Dokumenty

Naleznete pod odkazem zde

 IX. Žádosti o informace

Žádosti o informace lze podávat v úředních hodinách na výše uvedených pracovištích buď přímo ústně (v úřední dny) nebo písemným podáním. Písemné žádosti lze též zaslat prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, veřejnou datovou sítí do datové schránky KHS (ID hhcai8e) nebo jako elektronickou zprávu opatřenou uznávaným el. podpisem na adresu elektronické podatelny KHS. Žádost je podána dnem, kdy byla KHS doručena.
Ústně podanou žádost o informaci příslušný zaměstnanec buď ihned vyřídí, je-li to možné, nebo poskytne občanu vysvětlení a poučení.
Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje-li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost písemně.
Za písemnou žádost se dle zákona považuje písemné podání:
  • z něhož je zřejmé, že bylo adresováno KHS jako povinnému subjektu dle zákona,
  • z něhož vyplývá, že se žadatel domáhá poskytnutí konkrétní informace podle zákona, a to srozumitelným způsobem
  • které obsahuje dostatek údajů nutných k identifikaci žadatele a jeho doručovací adresu
  • údaji nutnými k identifikace žadatele – fyzické osoby jsou:
    • jméno a příjmení
    • datum narození
    • adresa místa trvalého pobytu (bydliště) a adresa pro doručování, liší-li se od místa trvalého pobytu (bydliště)
    • údaji nutnými k identifikace žadatele – právnické osoby jsou:
    • název (obchodní firma),
    • identifikační číslo,
    • adresa sídla, event. adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla.
(Adresou pro doručování může být i elektronická adresa žadatele či jeho datová schránka.)
Neobsahuje-li písemná žádost výše uvedené náležitosti, není žádostí ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
KHS posoudí obsah žádosti a:
a.     v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil; neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů, rozhodne o odmítnutí žádosti,
b.     v případě, že požadované informace se nevztahují k její působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do sedmi dnů žadateli,
c.     poskytne požadovanou informaci ve lhůtě nejpozději do 15 dnů od přijetí podání nebo od upřesnění žádosti podle písmene a), a to písemně, nahlédnutím do spisu, včetně možnosti pořídit kopii, nebo na paměťových médiích.
Lhůtu pro poskytnutí informace je možno prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o 10 dní. Závažnými důvody jsou:
a.     vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost,
b.     vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti,
c.     konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami KHS, které mají závažný zájem na předmětu žádosti.
Žadatel musí být o prodloužení lhůty i o jeho důvodech vždy prokazatelně informován, a to včas před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.
Rozhodnutí o odmítnutí žádosti
Pokud KHS žádosti byť jen zčásti nevyhoví, musí být v zákonné lhůtě pro vyřízení žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popř. její části, s výjimkou případů, kdy se žádost pouze odloží. Žádost o poskytnutí informace může být odmítnuta pouze ze zákonných důvodů.
Rozhodnutí vydává ředitel KHS. Rozhodnutí se doručuje do vlastních rukou žadatele.
Proti rozhodnutí KHS o odmítnutí žádosti lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od doručení rozhodnutí nebo od marného uplynutí lhůty pro vyřízení žádosti.
Odvolání musí splňovat náležitosti písemné žádosti (viz výše). Odvolání se podává osobně v podatelně KHS, prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky KHS či jako elektronická zpráva podepsaná uznávaným el. podpisem na adresu její elektronické podatelny.
Odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti poskytnutí informace naleznete v sekci dokumenty ke stažení zde
KHS je povinna odvolání předložit do 15 dnů ode dne jeho doručení svému nadřízenému orgánu, jímž je Ministerstvo zdravotnictví ČR, Palackého nám. 4, Praha 2. Odvolací orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů od předložení odvolání KHS. Proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat.
X. Příjem žádostí a dalších podání

Při podávání žádostí, stížností, předkládání návrhů, podnětů či jiných dožádání se postupuje obdobně, jako je uvedeno výše v bodu IX. Pro příjem písemných žádostí a dalších podání jsou určeny podatelny KHS (viz výše). Ostatní pracoviště přijímají i ústní podání, avšak pouze v úředních dnech pondělí a středa v době od 8.00 do 17.00 hod. Elektronická podání přijímá KHS datovou schránkou (ID hhcai8e) či e-podatelnou na adrese výše uvedené v kontaktech.
XI. Opravné prostředky

Proti rozhodnutím o právech a povinnostech osob vydaným KHS ve správním řízení (tj. dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů) lze uplatnit následující řádné opravné prostředky:
1. Proti příkazu vydanému ve zkráceném řízení dle § 150 odst. 1 a 2 zákona může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal.
2. Účastník řízení může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. Právo podat odvolání nepřísluší účastníkovi, který se po oznámení rozhodnutí tohoto práva písemně nebo ústně do protokolu vzdal. Jestliže odvolatel vzal podané odvolání zpět, nemůže je podat znovu. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné.
Odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu (viz níže) a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.
Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka.
Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty.
Ustanovení§ 37 odst. 2 správního řádu stanoví následující náležitosti podání:
Z podání musí být patrno, kdo je činíkteré věci se týká a co se navrhuje. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.
·         Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu (bydliště), popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3 správního řádu.
·         V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování.
·         Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmuidentifikační číslo nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování.
Podání opravného prostředku je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu.
Pro příjem písemných podání jsou určeny podatelny KHS (viz výše v kontaktech). Ostatní pracoviště přijímají i ústní podání, avšak pouze v úředních dnech pondělí a středa v době od 8.00 do 17.00 hod. Elektronická podání přijímá KHS svou datovou schránkou (ID hhcai8e) nebo e-podatelnou na adrese výše uvedené v kontaktech.
XII. Formuláře

Formuláře ke stažení naleznete zde 
XIII. Popisy postupů, návody pro řešení životních situací
XIV. Nejdůležitější používané právní předpisy

  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
  • Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 324/2016 Sb., o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech),
  • Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
  • Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky,
  • Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,,
  • Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů,
  • Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním,
  • Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 852/2004, o hygieně potravin
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2017/625, o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin
  • Nařízení Komise č.2073/2005, o mikrobiologických kritériích pro potraviny, ve znění Nařízení ES č.1441/2007 a Nařízení ES č. 365/2010
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1935/2004, o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006 o registraci, povolování a omezování chemických látek
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích
  • Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vod, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, ve znění vyhlášky č. 244/2017 Sb.
  • Vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch
  • Nařízení vlády č. 291/2015 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
  • Vyhláška č. 490/2000 Sb., o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů
  • Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů
  • Nařízení vlády č. 138/2003 Sb., kterým se stanoví vzor služebního průkazu zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví
  • Vyhláška č. 84/2001 Sb., o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 let, ve znění vyhlášky č. 521/2005 Sb.
  • Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění vyhlášky č. 602/2006 Sb. 
  • Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 281/2014 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz dětské skupiny do 12 dětí,
  • Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 475/2002 Sb., kterou se stanoví rozsah znalostí pro získání osvědčení prokazujícího znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti žádosti a osvědčení
Všechny výše citované právní předpisy v platném znění jsou v elektronické podobě (ASPI) přístupny k nahlédnutí na kterémkoliv pracovišti KHS v úředních dnech (pondělí, středa) v době od 8.00 hod do 17.00 hod.  Texty jednotlivých právních předpisů najdete také na webových stránkách Ministerstva vnitra, které v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, zveřejňuje stejnopis Sbírky zákonů způsobem umožňujícím dálkový přístup.
XV. Sazebník úhrad za poskytování informací

Pokud si poskytnutí informace v důsledku mimořádně rozsáhlého vyhledávání informací nebo pořizování kopií, opatřování technických nosičů dat nebo odeslání informací vyžádá vznik nákladůpřesahujících v případě jedné žádosti jednoho žadatele částku 100 Kč, bude informace žadateli poskytnuta až po prokazatelné úhradě poskytované služby. V takovém případě poskytnutí žádosti předchází písemné oznámení žadateli obsahující výzvu k úhradě nákladů, jejich výši v Kč a odůvodnění s údaji o tom, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla částka KHS vyčíslena. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne doručení výše citovaného písemného oznámení požadovanou úhradu nezaplatí, KHS jeho žádost odloží. Výši úhrady stanoví sazebník úhrad nákladů, který naleznete v bodě XVII. Přílohy
XVI. Výroční zpráva podle zákona č.106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Výroční zprávy o poskytnutí informací jsou zpracovávány na základě ustanovení § 18 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, který KHS jako povinnému subjektu stanovuje každoročně zveřejnit údaje o této činnosti v předepsané struktuře vždy do 1. března roku následujícího. Předmětem výročních zpráv je souhrnná evidence písemných žádostí fyzických a právnických osob o poskytnutí informací.
XVII. Přílohy:

Sazebník úhrad za poskytování informací