9Pro
Read More "Informace k očkování proti Covid-19"
27Kvě
Read More "Začátek koupací sezóny 2022 ve Středočeském kraji"
26Kvě
Read More "Nebezpečný výrobek – sada 4 ks bambusových hrnků – PANDA BAMBOO"
26Kvě
Read More "Nebezpečný výrobek – bambusová jídelní sada PANDA BAMBOO"
26Kvě

Štěnice domácí jsou krev sající hmyz z rodiny Cimicidae.

Všechna vývojová stadia nymfy i dospělí jedinci Cimex lectularius, potřebují sát krev teplokrevných živočichů, optimálně lidskou, i když při absenci lidského hostitele nepohrdnou ani jinými savci a ptáky. Sají hlavně v noci na obnažených částech těla, sání trvá až 10 minut, do rány vpouští látku s protisrážlivým účinkem a anestetikum, aby si oběť neuvědomila, že je napadena.

Přes den se ukrývají. Typická místa úkrytu jsou švy a okolí pružin matrací, trhliny v rámech postelí, pod odlepenými tapetami, za rámy obrazů, uvnitř nábytku, v čalounění, pod podlahovými lištami. Preferují tkaniny a dřevo před kovem a plasty. Aktivně mohou pronikat i ze sousedních příbytků, přes dveře, mezi pokoji, ale i mezi patry objektů prostřednictvím společných prostor, kudy procházejí potrubí, kabely, atd. Štěnice se mohou aktivně šířit oblečením, ložním prádlem, v zavazadlech, když lidé cestují, v palivovém dřevu, starém nábytku. Občas lidé nacházejí štěnice v divadlech, vlacích, autobusech. Jsou to mistři ve skrývání.

Dospělé štěnice jsou oválné, bez křídel, rezavě červené až mahagonové barvy, velké 1 až 7 mm. Samice štěnic kladou v místech svého úkrytu drobná bílá vajíčka, ze kterých se po pětinásobném svlékání nymfy vyvine během 5 týdnů až 4 měsíců dospělý jedinec (rychlost přeměny záleží na teplotě a dostupnosti potravy – krve, nymfy se podobají dospělcům). Štěnice žijí 6-12 měsíců, a jsou schopné přežívat dlouhou dobu i bez potravy (nymfy 80 – 140 dní, starší stádia déle; dospělí jedinci až stovky dní).

Bodnutí štěnicí samo o sobě nebolí, v místě bodnutí se objeví lokální reakce: narůžovělé až zarudlé makuly, pupeny, které svědí a při škrábání se mohou následně infikovat. Pokud nejsou rozškrabány, mizí samy během týdne. Někteří lidé nemusí mít žádnou reakci, u jiných může dojít i k alergické reakci (velký otok a zarudnutí v místě bodnutí, velmi zřídka až anafylaxe). Rozlišení bodnutí štěnicí od pobodání jinými členovci (komáři, mouchy, pavouci) je obtížné. Neméně závažným problémem je nespavost a psychické problémy – stres z pocitu, že obydlí je okupováno nevítaným návštěvníkem. Není známo, že by štěnice působily přenos infekcí. Známky zamoření štěnicemi zahrnují:

-         možné zbytky kutikul po svlékání nymf

-         nález živých štěnic v místech jejich úkrytů

-         rezavé až tmavé krvavé skvrnky, velmi malé – zbytky stolice štěnic - na ložním prádle a v okolí úkrytů

-         sladký zatuchlý zápach

Štěnice lze nalézt hlavně v blízkosti postelí, se zaměřením na matrace, rámy postelí, oblast hlavové části postele. Zde je schováno až 85 % štěnic. Je vhodní mít k dispozici lupu. Lidé si často přinesou domů štěnice v zavazadlech či šatech, když i krátkodobě navštíví zamořený byt či hotel. Je-li zavlečen jen malý počet štěnic (často jen jedna plodná samička), zůstávají dlouho neodhaleny a za příčinu kožních reakcí na pobodání je považováno cokoliv jiného (např. alergie na bodnutí komárem). Pokud často cestujete, pátrejte v hotelových pokojích po známkách zamoření štěnicemi, pokud pochybujete, zkontrolujte před odjezdem zavazadla a vyperte všechno oblečení, co nejdříve po návratu domů.

Dříve byly štěnice považovány za problém rozvojových zemí, přeplněných ubytoven a zchátralých domů. V posledních letech jsou velkým problémem i ve všech vyspělých státech, Českou republiku nevyjímaje. Setkat se s nimi můžeme i v nejluxusnějších hotelích a rezortech. To je nejspíš zapříčiněno velkým cestováním lidí, snadným pohybem zamořených zavazadel, a změnami dostupných pesticidů vhodných k hubení štěnic.

Štěnice najdeme po celém světě od Severní přes Jižní Ameriku, do Afriky, Asie a Evropy. Při koupi nábytku „z druhé ruky“, především matrací a postelí, pátrejte po přítomnosti štěnic dříve, než je přinesete domů.

Svépomocí se lze štěnic zbavit jen velmi obtížně. Doporučuje se například opakované vysávání, s důrazem na místa, kde se štěnice skrývají, použít lze přenosné parní čističe. Metody, které usmrtí všechna stádia vývoje štěnice: praní při teplotě nad 60 °C, sušení v sušičce při teplotě nad 45 °C, suché čištění v čistírně, teplota -17 °C po dobu 10 hodin. Domácí metody však nemají většinou potřebnou účinnost. Proto je nutné si k likvidaci přizvat specializovanou firmu, která provede odbornou likvidaci tohoto nevítaného parazita pomocí vhodného insekticidu. Vzhledem k rezistenci štěnic je k úspěšné likvidaci tohoto členovce nutná opakovaná aplikace insekticidu a monitoring zasažených míst.

 

Použité zdroje:

  1. Parasites - Bed Bugs(Centers for Disease Control and Prevention, září 2020)

http://www.cdc.gov/parasites/bedbugs/

  1. Štěnice domácí (Cimex lectularius) – biologie, zdravotnický význam, možnosti detekce a hubení (Autoři: V. Rupeš; Vlčková;  O. Holý;  D. Horáková;  K. Azeem;  H. Kollárová, 2017)

https://www.prolekare.cz/casopisy/epidemiologie/2017-2-4/stenice-domaci-cimex-lectularius-biologie-zdravotnicky-vyznam-moznosti-detekce-a-hubeni-61278

 

Zpracovala: Mgr. Martina Králová, vedoucí protiepidemického oddělení KHS Stč. kraje, ÚP Mělník a Nymburk

Datum zpracování: 03/2022

26Kvě

Výklad pojmů

Dezinfekce je proces, jehož cílem je přerušit cestu přenosu nákazy od zdroje ke vnímavému jedinci (zneškodňování patogenních mikroorganismů – bakterií, virů, mikroskopických vláknitých hub – „plísní“). Zneškodňování mikroorganismů se v praxi provádí fyzikálními, chemickými nebo kombinovanými metodami.

  • Fyzikální způsob dezinfekceje například var ve vodě za atmosférického tlaku po dobu 30 minut, var ve vodě v přetlakové nádobě po dobu 20 minut, žíhání v ohni, působení vlhké páry v parních dezinfekčních komorách, apod.
  • Chemický způsob dezinfekcespočívá v použití chemikálií s dezinfekční účinností, tzn. použití dezinfekčního přípravku neboli biocidu k likvidaci mikroorganismů na plochách a předmětech (nejčastější způsob provádění dezinfekce).
  • Kombinovaný způsob dezinfekcese provádí rovněž za použití dezinfekčního přípravku v kombinaci s vodou vysoké teploty.

 

Dezinsekce je soubor opatření, jejichž cílem je potlačení obecně škodlivých a epidemiologicky významných členovců (hmyzu, roztočů, atd.). Nejrozšířenější členovci v našich středoevropských podmínkách v bytových domech, ubytovnách, různých provozovnách a výrobnách bývají štěnice domácí – Cimex lectularius (vazba na lidská obydlí), švábovitý hmyz (především rus domácí – Blatella germanica) a mravenec farao – Monomorium pharaonis. Obtížně řešitelným problémem jsou v poslední době především štěnice. Do obydlí bývají zavlečeny např. koupí již použitého nebo i starožitného nábytku, obrazů, lze si je v zavazadle dovézt ze zahraniční i tuzemské dovolené (hotely všech kategorií, ubytovny), štěnice rovněž mohou přelézt ze zamořeného sousedního bytu.

Dezinsekci lze provádět způsobem mechanickým, fyzikálním, chemickým a biologickým.

  • Mechanické prostředkymají význam zejména pro jednotlivce, a to jen v případě výskytu menšího množství hmyzu. Jedná se různé druhy lepových pastí a mechanických lapačů. Mechanické prostředky se uplatňují i v prevenci výskytu členovců. Důsledné odstraňování odpadu, udržování čistoty v okolí obytných domů, provozoven, asanace terénu, osazení oken ochrannými sítěmi, používání moskytiér, apod. jsou účinnými opatřeními v ochraně před hmyzem. Mechanickým preventivním opatřením proti klíšťatům nebo poštípání hmyzem při pobytu v přírodě je např. vhodně volený oděv (dlouhé rukávy, nohavice, vhodná je světlá barva).
  • Z fyzikálních prostředkůse nejčastěji využívají vysoká nebo naopak nízká teplota vzduchu (horká pára, vymrznutí) nebo horká voda.
  • Chemický způsob dezinsekcespočívá v použití chemických látek. Chemické prostředky lze rozdělit na atraktanty, které ze vzdálenosti lákají hmyz a ten je následně likvidován jinými prostředky, a repelenty, které hmyz odpuzují. Dezinsekční přípravky – insekticidy lze dělit dle mechanismu působení na přípravky kontaktní (dotykové), přípravky působící přes dýchací ústrojí a přípravky perorální (požerové).
  • Biologické prostředkyjsou využívány prozatím omezeně, ale jelikož jsou označovány jako environmentally friendly, pracuje se neustále na jejich vývoji. V boji proti komárům se využívá např. Bacillus thurigiensis.
  • Kombinací biologických a mechanických prostředkůjsou mechanické pasti s feromony (chemická látka lákající hmyz do pasti).

 

Deratizace je soubor opatření, jejichž cílem je potlačení (snížení počtu) obecně škodlivých a epidemiologicky významných hlodavců (především potkan obecný – Rattus norvegicus) a dalších živočichů (holubů). Hlodavci v našich klimatických podmínkách mohou být pro člověka zdrojem některých infekcí, např. leptospirózy, salmonelózy, tularémie.

Deratizaci lze provádět mechanickým, chemickým nebo biologickým způsobem.

  • Mechanický způsobspočívá v realizaci různých preventivních opatření s cílem ztížit hlodavcům přístup k obživě, hnízdění a rozmnožování. V praxi to znamená zejména pečlivé odstraňování odpadků, udržování pořádku a čistoty, ale i třeba stavební úpravy (zabudování kovových sítí, mříží, oplechování dveří, apod.). Represivními mechanickými prostředky jsou různé pasti s návnadami.
  • Chemický způsobspočívá v kladení nástrahových prostředků, rodenticidů (požerových) jedů.
  • Biologický způsobboje s obtížnými živočichy (hlodavci, holubi) lze realizovat chovem jejich přirozených predátorů – koček, ve městech vysazením dravých ptáků, apod.

  

Legislativa

Podmínky pro provádění dezinfekce, dezinsekce a deratizace upravuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon“), a to v § 55 - § 61. Ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace je zde definována jako činnost směřující k ochraně zdraví fyzických osob a k ochraně životních a pracovních podmínek před původci a přenašeči infekčních onemocnění, škodlivými a epidemiologicky významnými členovci, hlodavci a dalšími živočichy.

 

Oprávnění KHS

Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (KHS) je oprávněn podle § 61 zákona z vlastního nebo jiného podnětu rozhodnutím nařídit provedení speciální ochranné DDD, pokud hrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocnění nebo šíření škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. Vydání rozhodnutí předchází místní šetření, které je umožněno orgánu ochrany veřejného zdraví podle ustanovení § 88 zákona. Toto ustanovení opravňuje zaměstnance orgánu ochrany veřejného zdraví v mimořádných případech, kdy hrozí šíření nákazy či zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocnění atd., vstupovat do obydlí fyzických osob za účelem zjištění ohniska nákazy, k nařízení, ale i kontrole nařízených opatření. Zaměstnanci KHS jsou dále oprávněni odebírat materiál a potřebné vzorky, pořizovat fotodokumentaci, nahlížet do dokumentů a pořizovat si z nich výpisy či požadovat po osobách ústní vysvětlení. Fyzické osoby jsou povinny jim vstup do obydlí umožnit.

 

Povinnosti osob

Ochranná DDD činnost se člení na běžnou ochrannou DDD a na speciální ochrannou DDD činnost.

Běžná ochranná DDD činnost je prováděna jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů. Směřuje k předcházení vzniku infekčních onemocnění a výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. Tuto činnost je povinna dle potřeby provádět každá osoba.

 

Speciální ochranná DDD je odborná činnost cílená na likvidaci původců a přenašečů infekčních onemocnění a zvýšeného výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. Tuto činnost je ve své provozovně povinna zajistit každá fyzická osoba, která je podnikatelem, právnická osoba a každá osoba při likvidaci původců nákaz, při zvýšeném výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. Jedná-li se o obytné místnosti, pobytové místnosti a nebytové prostory, které neslouží k podnikání, má tuto povinnost vlastník nemovitosti nebo společenství vlastníků. U nemovitosti, která je v majetku České republiky, má tuto povinnost organizační složka státu nebo příspěvková organizace, které přísluší hospodaření s ní. Speciální ochrannou DDD činnost, při níž se používají toxické nebo vysoce toxické látky, může provádět pouze osoba starší 18 let, která absolvovala odborný kurz nebo jinak získala odborné znalosti a složila před komisí úspěšně zkoušku z odborné způsobilosti a je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti k této činnosti.

 

Osoby oprávněné k provádění DDD činnosti mají k dispozici odborné materiály – tzv. standardní metodiky. V současné době jsou zpracovány tyto metodiky:

 

Metodický pokyn Státního zdravotního ústavu pro provádění speciální ochranné deratizace (autor Ing. Terezie Bubová, Ph.D., 2020)

http://sdruzeni.dddinfo.cz/index.php/metodiky

 

Certifikovaná metodika pro minimalizaci zdravotních rizik, působených především městskými holuby a ostatními létajícími obratlovci (autor doc. RNDr. Pavel Rödl, CSc. a kol., červen 2011)

http://sdruzeni.dddinfo.cz/index.php/metodiky

 

Standardní metodika k provádění ochranné dezinsekce při výskytu švábovitých (autor RNDr. František Rettich, červen 2011)

http://sdruzeni.dddinfo.cz/index.php/metodiky

 

Další užitečné odkazy lze nalézt na webových stránkách profesní organizace DDD pracovníků Sdružení DDD 

http://sdruzeni.dddinfo.cz/

 

Zdroje:

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Göepfertová, D., Pazdiora, P., Dáňová, J.: Epidemiologie infekčních nemocí. Nakladatelství Karolinum, Praha 2003, ISBN 80-246-0452-3

Výše uvedené metodiky

 

Zpracovala: Mgr. Martina Králová, vedoucí protiepidemického oddělení KHS Stč. kraje, ÚP Mělník a Nymburk

25Kvě
Read More "Opičí neštovice"