Dne 22. ledna 2015 byl hlavním hygienikem ČR vyhlášen cílený úkol zaměřený na monitoring stavu poskytování informací o látkách vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost obsažených v pokrmech. Cílem bylo ověřit, zda si jsou provozovatelé vědomi povinnosti poskytnout spotřebiteli informaci o přítomných látkách nebo produktech vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost, během tohoto cíleného dozoru byla řešena i otázka řádného proškolení zaměstnanců a aktualizace informace o látkách nebo produktech vyvolávajících alergie obsažených v nabízených pokrmech.
Provozovatelé mají v zásadě tři možnosti, jak informovat zákazníky o obsahu alergenů v pokrmech.
1) Vyvěšením seznamů pokrmů a v nich obsažených alergenů na viditelném místě
2) Uvedením obsahu alergenů u jednotlivých pokrmů přímo v jídelním lístku nebo např. uvedení číselných kódů s odkazem na seznam alergenů
3) Sdělením informace přímo spotřebiteli na jeho vyžádání, a to prioritně písemně, nebo alespoň ústně, přičemž ale vždy musí být spotřebiteli předem známa informace, kde získá konkrétní údaje o obsahu alergenů v jednotlivých pokrmech. K dispozici tedy musí být sdělení uvedené např. v jídelním lístku či na jiném viditelném místě např. na vývěsní tabuli. Jde o informaci ve smyslu „Informace o alergenech obsažených v pokrmech podá obsluha“ apod.
Všechny způsoby jsou akceptovatelné a odpovídají požadavkům právních předpisů. Samozřejmě mohou existovat i další způsoby realizace povinnosti, které mohou vyhovovat právním požadavkům. Výše uvedené varianty jsou však zdaleka nejčastější. V případě, že bude název alergenu součástí názvu pokrmu, je tato skutečnost již považována za splnění dané povinnosti, např. celerový salát, smetanová omáčka, vaječná pomazánka, špenát s vejcem, smažený sýr s oblohou, losos na víně, příloha: pšeničné pečivo, krevetový koktejl, humrová salát, tuňáková pomazánka.
Ve Středočeském kraji bylo v rámci daného cíleného dozoru provedeno celkem 160 kontrol. Většina provozovatelů měla povědomí o povinnosti poskytovat informace o alergenech obsažených v pokrmech, pouze ve 3 případech o této povinnosti vůbec nevěděli. Dle způsobu realizace uvedené povinnosti lze však konstatovat, že ne všechny kontrolované osoby povinnost řádně pochopily. Proškolení personálu proběhlo ve 138 provozovnách stravovacích služeb, tj. ve více než 86 % kontrolovaných subjektů. Způsob realizace povinnosti poskytovat informace o alergenech obsažených v pokrmech byl nejčastěji zajištěn uvedením v jídelním lístku nebo vyvěšením informace na viditelném místě, případně kombinací obou možností. Méně často bylo možné informace získat u obsluhy, zde bylo však zjištěno, že personál výčet alergenů v konkrétních pokrmech v některých případech neznal. Reakce spotřebitelů byly zaznamenány pouze ojediněle (v necelých 7 %) kontrolovaných provozoven. Informace o obsahu alergenů byly již v minulosti spotřebiteli vyžadovány, zejména v případě konzumentů s konkrétní dietou (např. bezlepková). Na což měli a nadále mají zákazníci oprávněný nárok i dle zákona o ochraně spotřebitele. Z praxe se v podmínkách Středočeského kraje ukázalo, že i tento způsob informování byl v zásadě dostačující k prevenci závažných alergických reakcí u konzumentů. Provozovatelé stravovacích provozů většinou hodnotí novou povinnost uvádět alergeny v pokrmech jako zátěž administrativního charakteru.
Problematice alergenů bude dále věnována výrazná pozornost i v rámci standardní kontrolní činnosti tak, aby byla zajištěna kontrola plnění těchto povinností, které zvyšují komfort spotřebitelů trpících potravinovými alergiemi.
Zpracoval: Ing. Josef Hrdina, MBA
Datum zpracování: 27. 3. 2015
