Původce:
Původcem onemocnění covid-19 je virus SARS-CoV-2, který je novým typem koronaviru. Koronaviry patří do skupiny obalených RNA virů vyvolávajících tzv. zoonotické infekce. Většina těchto virů cirkuluje mezi zvířaty. Koronaviry vyvolávají primárně onemocnění respiračního a trávicího traktu lidí, dalších savců a ptáků. Viry jsou známé tím, že se neustále mění, dochází u nich k častým mutacím, tedy změnám genetické informace, které vznikají během replikace viru. Od začátku pandemie jsme zaznamenali na celém světě několik významných variant viru SARS-CoV-2 (např. mutace alfa, beta, gamma, delta nebo omikron). (1)
Zdroj:
Zdrojem onemocnění je nemocný člověk.
Přenos:
K přenosu viru od infikované osoby může docházet už v intervalu 1-3 dny před nástupem prvních příznaků onemocnění, právě proto je pro omezení jejího dalšího šíření velmi důležitá spolupráce trasovaných osob a nahlášení jejich rizikových kontaktů z této doby. Přenos onemocnění může být úzkým kontaktem (v okruhu cca 1 metr) s infikovanou osobou prostřednictvím infekčních sekretů (sliny, respirační kapénky, které jsou vylučovány při kašli, kýchání, mluvení nebo zpívání). Dalším způsobem přenosu je vzduchem, kdy se jedná o přenos prostřednictvím kontaminovaného aerosolu. Nepřímým způsobem přenosu je přenos přes kontaminované předměty, které jsou kontaminovány kapénkami. Virus v kapénkách na kontaminovaných površích může přežívat v řádu hodin až dnů v závislosti na okolním prostředí (včetně teploty a vlhkosti) a typu povrchů. Přenos probíhá následným dotykem úst, nosu nebo očí s kontaminovanými předměty (např. vyšetřovacími nástroji). Nejčastěji dochází ke kombinaci způsobu přenosu (např. v restauracích zvláště při konzumaci, na sportovních akcích, ve fitness centrech, při sborovém zpěvu). (2)
Inkubační doba:
Inkubační doba, tj. období od nákazy do propuknutí prvních příznaků, je u onemocnění covid-19 v rozmezí od 2 do 14 dnů. Ze zkušeností vyplývá, že u 97,5 % osob s infekcí covid-19 se příznaky objeví do 11,5 dne, ale je třeba počítat s inkubační dobou až 14 dní. (2)
Projevy:
Onemocnění covid-19 může probíhat bezpříznakově nebo symptomaticky. Bezpříznakové onemocnění covid-19 evidujeme u 10-50 % osob, u těchto osob nejsou přítomny klinické příznaky, a přítomnost viru je prokázána pouze testováním a průkazem viru RT-PCR metodou. K jejich zachycení dochází zejména při vyhledávání kontaktů zjevně nemocných osob. U některých osob se příznaky onemocnění vyvinou až později, někteří jedinci však zůstávají asymptomatičtí po celou dobu laboratorní pozitivity. Právě osoby bez příznaků mohou hrát významnou roli v šíření onemocnění covid-19.
Mezi nejčastější příznaky symptomatického průběhu onemocnění covid-19 patří horečka, suchý kašel, únava, dušnost, bolesti svalů a kloubů. Mezi méně časté se řadí průjem a nechutenství, nauzea a zvracení, ztráta čichu a chuti, může se objevit i konjunktivitida (zánět spojivek). Onemocnění covid-19 u dětí včetně novorozenců mívá mírný klinický průběh s malým rizikem nutnosti hospitalizace či intenzivní péče. Nejčastěji vyskytujícími se příznaky u dětí jsou horečka a kašel, dále gastrointestinální příznaky, bolest v krku/faryngitida, dušnost, myalgie (bolesti svalů), rýma/ucpaný nos, bolest hlavy, dlouhodobě přetrvávající ztráta chuti a čichu. (1, 2)
Výskyt klinických projevů onemocnění a průběhy onemocnění se liší podle právě probíhajícího výskytu určité mutace viru. U některých mutací (např. delta) byl průběh onemocnění u velkého množství osob závažný, byla i vysoká smrtnost. V případě mutace omikron nemocní zpravidla probíhá onemocnění lehce, s příznaky zánětu horních cest dýchacích. Těžké průběhy, nutnost hospitalizace a smrtnost jsou u této mutace podstatně nižší než u mutace delta.
Nepříjemnou zvláštností onemocnění covid-19 je možnost vyvinutí dlouhodobě přetrvávajících následků (v řádu týdnů až měsíců), patří mezi ně: přetrvávající únava, bolest kloubů, bolest na hrudi, bolest svalů, bolest hlavy, občasná horečka, postižení kardiovaskulárního systému (např. s postižením myokardu, arytmiemi, kardiomyopatií a selháním srdce), dýchacího systému (dušnost, dlouhotrvající kašel, plicní fibróza) nervového systému (poruchy paměti, soustředění, poruchy spánku, dlouhodobá ztráta chuti a čichu, problémy s myšlením a soustředěním – tzv.„mozková mlha“), psychiatrické obtíže (deprese, úzkosti, změny nálady). (1)
Prevence:
Z výše uvedených důvodů je velmi důležité apelovat v případě onemocnění na důsledné dodržování nařízené izolace, aby nedocházelo k dalšímu šíření onemocnění. V boji proti dalšímu šíření nemoci je vedle respektování rad a léčebných postupů nařízených ošetřujícím lékařem také důsledná spolupráce s orgány ochrany veřejného zdraví provádějících epidemiologické šetření za účelem vyhledání osob, které přišly s nemocným do kontaktu. (1) Pro zamezení zvýšeného výskytu a rychlého šíření onemocnění ve zranitelných skupinách obyvatel (senioři a osoby s chronickým onemocněním srdce, ledvin, dýchacího systému, osoby s cukrovkou, hypertenzí, onkologickým a autoimunitním onemocněním) je naprosto zásadní zavést včasná opatření v ohnisku nákazy (domovy seniorů, zdravotnická zařízení, …). (2)
Velmi účinnou ochranou před onemocněním covid-19 je specifická prevence – očkování. (2) V současné době jsou na českém trhu dostupné vakcíny více firem (Pfizer, Moderna, Novavax). Je již známo, že s ohledem na nové varianty SARS-CoV-2 je potřebné podání posilovací dávky po základním očkování proti covid-19. Posilovací dávka rovněž brání poklesu obranyschopnosti v čase u variant, které jsou vůči očkování odolnější (např. varianta omikron). (3)
U některých virů může primární infekce poskytnout celoživotní imunitu; u sezónních koronavirů je ochranná imunita krátkodobější. Může tedy docházet k reinfekcím, což znamená, že osoby, které byly jednou infikovány SARS-CoV-2, mohou onemocnět znovu. Je důležité si uvědomit, že případy reinfekce byly zachyceny zejména u osob se symptomy onemocnění, tudíž počet asymptomatických reinfekcí v populaci bude pravděpodobně značně podhlášen. K „vyvanutí imunity“ dochází nejen po prodělání onemocnění, ale i po očkování. (1)
V boji s virem však účinně pomáhají i metody nespecifické prevence, které jsou společné všem vzdušným nákazám. Mezi ně patří dodržování bezpečné vzdálenosti od ostatních osob, vyhýbat se úzkému kontaktu s lidmi s akutním respiračním onemocněním, posilování imunity zdravým životním stylem a přísunem vitamínů, dodržování „etikety kašle“ – udržovat dostatečnou vzdálenost od jiných osob, krýt si ústa a nos kapesníkem (kašlat a kýchat případně do rukávu), mýt si často ruce mýdlem, používat ochranné prostředky dýchacích cest na místech se zvýšeným rizikem nákazy. (1)
Zpracovala: Mgr. Šárka Rambousková, odborný rada oddělení protiepidemického pro okresy Praha-východ a Praha-západ
Zdroje:
(1) Základní informace o onemocnění novým koronavirem – covid-19 (coronavirus disease 2019). Státní zdravotní ústav [online]. Praha: Státní zdravotní ústav, 2021 [cit. 2021-7-23]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Coronavirus/Zakladni_info/2020_08_07_Covid_19_zakladni_informace.pdf
(2) Aktualizované základní informace o onemocnění novým koronavirem - COVID-19 (coronavirus disease 2019). Státní zdravotní ústav [online]. Praha: Státní zdravotní ústav, 2020 [cit. 2021-7-25]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Coronavirus/Zakladni_info/zakladni_informace_covid_19_7_aktualizace_09_03_2021_2.pdf
(3) Vakcíny proti COVID-19. Státní zdravotní ústav [online]. Praha: Státní zdravotní ústav, 2021 [cit. 2022-2-21]. Dostupné z: https://www.sukl.cz/vakciny-proti-covid-19
