Původce:

Původcem nemocnění covid-19 je virus SARS-CoV-2, který je novým typem koronaviru. Koronaviry patří do skupiny obalených RNA virů vyvolávajících tzv. zoonotické infekce. Většina těchto virů cirkuluje mezi zvířaty. Koronaviry vyvolávají primárně onemocnění respiračního a trávicího traktu lidí. Viry jsou známé tím, že se neustále mění, dochází u nich k častým mutacím, tedy změnám genetické informace, které vznikají během replikace viru. Od začátku pandemie jsme zaznamenali na celém světě několik významných variant viru SARS-CoV-2 (např. brazilskou, jihoafrickou nebo mutaci delta). (1)

Zdroj:

Zdrojem onemocnění je nemocný člověk.

Přenos:

K přenosu viru od infikované osoby může docházet už v intervalu 1-3 dny před nástupem prvních příznaků onemocnění, pro omezení jeho dalšího šíření je důležitá spolupráce nemocných osob. Přenos onemocnění může být přímým, nepřímým nebo úzkým kontaktem (v okruhu cca 1 metr) s infikovanou osobou prostřednictvím infekčních sekretů (sliny, respirační kapénky, které jsou vylučovány při kašli, kýchání, mluvení nebo zpívání). Tyto kapénky mohou kontaminovat povrchy a předměty. Virus v kapénkách na kontaminovaných površích může přežívat v řádu hodin až dnů v závislosti na okolním prostředí (včetně teploty a vlhkosti) a typu povrchů. Přenos probíhá následným dotykem úst, nosu nebo očí kontaminovanýma rukama (např. v restauracích zvláště při konzumaci, na sportovních akcích, ve fitness centrech apod.). (2)

Projevy:

Onemocnění covid-19 může probíhat bezpříznakově nebo symptomaticky. Bezpříznakové (asymptomatické) onemocnění covid-19 evidujeme u 10-50 % osob, u těchto osob nejsou přítomny klinické příznaky a přítomnost viru je u nich prokazována pouze náhodně testováním a průkazem viru RT-PCR metodou. U některých osob se příznaky onemocnění vyvinou až později, někteří jedinci však zůstávají asymptomatičtí po celou dobu laboratorní pozitivity. Právě osoby bez příznaků mohou hrát významnou roli v šíření onemocnění covid-19. (1)

Mezi nejčastější příznaky symptomatického průběhu onemocnění covid-19 patří horečka, suchý kašel, únava, dušnost, bolesti svalů a kloubů. Mezi méně časté se řadí průjem a nechutenství, nauzea a zvracení, ztráta čichu a chuti, může se objevit i konjunktivitida (zánět spojivek).

Onemocnění covid-19 u dětí včetně novorozenců mívá mírný klinický průběh s malým rizikem nutnosti hospitalizace či intenzivní péče. Nejčastěji vyskytujícími se příznaky u dětí jsou horečka a kašel, dále gastrointestinální příznaky, bolest v krku/faryngitida, dušnost, myalgie (bolesti svalů), rýma/ucpaný nos, bolest hlavy, dlouhodobě přetrvávající ztráta chuti a čichu. (1,2)

Nepříjemnou zvláštností onemocnění covid-19 je možnost vyvinutí dlouhodobě přetrvávajících následků (v řádu týdnů až měsíců), patří mezi ně: přetrvávající únava, dušnost, dlouhotrvající kašel, bolest kloubů, bolest na hrudi, problémy s myšlením a soustředěním („mozková mlha“), deprese, bolest svalů, bolest hlavy, občasná horečka, bušení srdce. (1)

Inkubační doba:

Tj. období od nákazy do propuknutí prvních příznaků, je v rozmezí od 2 do 14 dnů. Ze zkušeností vyplývá, že u 97,5 % osob s infekcí covid-19 se příznaky objeví do 11,5 dne, ale je třeba počítat s inkubační dobou až 14 dní. (2)

Prevence:

Z výše uvedených důvodů je velmi důležité apelovat v případě symptomatického onemocnění na důsledné dodržování nařízené izolace, aby nedocházelo k dalšímu šíření onemocnění. (1)  

Druhá nejčastější příčina úmrtí v roce 2020 v ČR byla v souvislosti s onemocněním covid-19. Ve srovnání s rokem 2019 byl počet zemřelých v ČR vyšší o bezmála 17 tisíc, což představovalo 15 % meziroční nárůst, který nepochybně souvisí s epidemií covid-19. (3)

Prevence nákazy je neméně důležitá v boji s onemocněním covid-19.

Velmi účinnou ochranou před onemocněním covid-19 je specifická prevence – očkování. (2) V současné době jsou na českém trhu dostupné vakcíny více firem, které slouží jak k přeočkování, tak k provedení základního očkování ve dvoudávkovém schématu.

V boji s virem však účinně pomáhají i metody nespecifické prevence, které jsou společné všem vzdušným nákazám. Mezi ně patří dodržování bezpečné vzdálenosti od ostatních osob, vyhýbat se úzkému kontaktu s lidmi s akutním respiračním onemocněním, posilování imunity zdravým životním stylem a přísunem vitamínů, dodržování „etikety kašle“ – udržovat dostatečnou vzdálenost od jiných osob, krýt si ústa a nos kapesníkem (kašlat a kýchat případně do rukávu), mýt si často ruce mýdlem, používat ochranné prostředky dýchacích cest na místech se zvýšeným rizikem nákazy. (1)

Zpracovala: Mgr. Šárka Rambousková, odborný rada oddělení protiepidemického pro okresy Praha-východ a Praha-západ, MUDr. Dana Taclová, vedoucí oddělení protiepidemického pro okresy Praha-východ a Praha-západ  

Revize dne: 31.03.2023

Zdroje:

(1) Základní informace o onemocnění novým koronavirem – covid-19 (coronavirus disease 2019). Státní zdravotní ústav [online]. Praha: Státní zdravotní ústav, 2021 [cit. 2021-7-23]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Coronavirus/Zakladni_info/2020_08_07_Covid_19_zakladni_informace.pdf

(2) Aktualizované základní informace o onemocnění novým koronavirem - COVID-19 (coronavirus disease 2019). Státní zdravotní ústav [online]. Praha: Státní zdravotní ústav, 2020 [cit. 2021-7-25]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Coronavirus/Zakladni_info/zakladni_informace_covid_19_7_aktualizace_09_03_2021_2.pdf

(3) COVID-19 byl vloni druhou nejčastější příčinou smrti. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 2021-7-25]. Dostupné z: https://www.uzis.cz/index.php?pg=aktuality&aid=8506