Legionelóza, nazývaná také jako legionářská nemoc, je infekční onemocnění, které způsobuje zánětlivé onemocnění plic.

Legionelové infekce byly popsány poprvé v roce 1976, kdy na shromáždění amerických válečných veteránů v hotelu ve Philadelphii vypukla epidemie těžkých pneumonií, která postihla 221 osob, z toho 34 zemřelo. Původce byl odhalen až o půl roku později a onemocnění bylo nazváno legionářská nemoc.

 

Původce:

Původcem nemoci je bakterie rodu Legionella, nejčastěji Legionella pneumophila. Mezi další zástupce patří např. L. bozemanii, L. micdadei, a další. Legionely jsou přirozenou součástí vodních ekosystémů. V malém množství je můžeme nalézt v řekách, jezerech či nádržích. Daří se jim především v teplých vodách či dalších zásobárnách vody. Ideálním prostředím pro množení legionel je teplota vody v rozmezí 20-45 °C, snesou však i velké teplotní výkyvy a nevadí jim ani chlorovaná voda. Při nižších teplotách se bakterie sice nemůže množit, ale může zůstat v neaktivním stavu. Jakmile se teplota vody zvýší, začnou se bakterie rozmnožovat. Vhodným prostředím pro výskyt legionel bývá okolí vodních prvků se vznikem vodního aerosolu, např. vířivek a vodotrysků, sprch, páry nebo sauny a místností vybavených klimatizací (nikoliv domácí klimatizace nebo autoklimatizace) a zvlhčovači vzduchu. Souvislost byla zaznamenána i při použití samoobslužných myček automobilů nebo výjimečně při manipulaci se substráty používanými pro výsadbu rostlin.

 

Přenos:

Člověk se nakazí vdechnutím kontaminovaného vodního aerosolu, respektive vodní tříště, která vznikne z teplé vody obsahující legionely. Více vnímaví k rozvoji infekce jsou jedinci s porušenou či oslabenou imunitou, senioři, osoby trpící chronickou plicní chorobou a také kuřáci. Legionely způsobují 2 formy onemocnění, Pontiackou horečku vyznačující se lehkým až bezpříznakovým průběhem a Legionelovou pneumonii, kterou charakterizuje těžší průběh nemoci s postižením plic. Přenos z člověka na člověka nebyl zaznamenán.

 

Inkubační doba:

Inkubační doba onemocnění je 2-10 dnů.

 

Klinické symptomy:

Pontiacká horečka je mírnější formou nákazy legionelózou. Jedná se o krátce trvající horečnaté onemocnění, které obvykle do 3-5 dnů spontánně odezní. Příznaky jsou obdobné jako u chřipky, tj. horečka, třesavka, únava, bolesti hlavy, svalů, zimnice, malátnost a nechutenství. Nedochází k postižení dolních cest dýchacích (není zápal plic). Předpokládá se, že pontiacká horečka je toxickou a alergickou reakcí na inhalaci živých i mrtvých bakterií rodu Legionella a jejich toxinů.

Legionelová pneumonie označovaná také jako legionářská nemoc, je závažnější formou onemocnění, při kterém dochází k postižení dolních cest dýchacích. Nemoc se z počátku projevuje horečkou, bolestí hlavy, svalů, průjmem a kašlem, během 1-2 dnů dochází k rozvoji pneumonie, kterému dominují střevní obtíže. Onemocnění trvá obvykle týdny a může postihnout i jiné orgány např. srdce, mozek, ledviny.  U zvlášť vnímavých nebo imunitně oslabených lidí může dojít k rozvinutí systémových onemocnění, při nichž jsou příznaky závažnější. Zahrnují např. narušení koordinace pohybů a poruchy orientace či vědomí, zvracení, neurologické problémy, třes, zánět osrdečníku.

Úspěšnost léčby spočívá v časném rozpoznání infekce, potvrzené rentgenovým nálezem. Léčba legionářské nemoci vyžaduje podání antibiotik (mnohdy jejich kombinace).

 

Prevence:

• pravidelné technické úpravy a čištění zařízení produkujících aerosol; 
• pravidelná dezinfekce cirkulující vody;
• krátkodobé zahřátí vodovodních řadů a chladících vod na 80 °C;
• podpora zdravého životního stylu, zejména zanecháním kouření a dodržování správné životosprávy.

 

Onemocnění se vyskytuje celosvětově sporadicky i v epidemiích. V České republice je hlášeno ročně okolo 200–300 potvrzených případů. Středočeský kraj zaznamenává cca 40-50 hlášených případů ročně. Ve sledovaném období 2019–2023 bylo zaznamenáno v roce 2019 celkem 47 případů onemocnění legionelózou, ve 2 případech onemocnění skončilo úmrtím, v roce 2020 se jednalo o 42 hlášených případů nemoci, 10 osob zemřelo, v roce 2021 bylo hlášeno celkem 38 případů onemocnění, v 6 případech došlo k úmrtí, v roce 2022 bylo hlášeno celkem 54 případů onemocnění, v 9 případech onemocnění skončilo úmrtím, v roce 2023 bylo hlášeno 48 případů onemocnění, v 6 případech onemocnění skončilo úmrtím.  

V roce 2023 došlo ve Středočeském kraji ke snížení počtu případů onemocnění oproti roku předcházejícímu. Z jednotlivých epidemiologických šetření je patrné, že jednou z příčin nákazy je snížení teploty ohřevu vody, která může být zapříčiněna současnou ekonomickou situací.

 

Použité zdroje:

1. http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/voda/pdf/Legionelozy_verejne_informace_2012.pdf
2. https://www.prolekare.cz/casopisy/prakticky-lekar/2012-4/jake-je-v-ceske-republice-riziko-onemocneni-legionelozou-38078
3. http://old.lf.upol.cz/fileadmin/user_upload/LF-kliniky/hippokrat/InfekcniNemoci/Legioneloza.pdf
4. Infekční lékařství – Jiří Beneš et al., ISBN 978-80-7262-644-1, nakladatelství Galén 2009
5. Výroční zprávy KHS Středočeského kraje 

 

Zpracovala: Mgr. Klára Smetanová, DiS., Rada oddělení protiepidemického pro okresy Kolín a Kutná Hora

Zpracováno dne: 13.03.2024