Spalničky jsou vysoce infekční akutní virová nákaza, jejich manifestnost je téměř 100 %.
Původce:
Původce onemocnění je virus čeledi Paramyxoviridae (ze stejné čeledi pochází i původce zarděnek a příušnic), jehož přirozeným hostitelem je výhradně člověk.
Zdroj:
Jediným zdrojem infekce je nemocný člověk, období nakažlivosti začíná před nástupem prvních nespecifických příznaků tohoto onemocnění a končí do čtyř dnů po vzniku exantému (vyrážky).
Výskyt:
V České republice bylo zavedeno povinné očkování proti spalničkám v roce 1969, nejprve jednou dávkou živé atenuované vakcíny, od roku 1975 se očkování provádí dvěma dávkami vakcíny. Před zahájením plošného očkování bylo v Československu hlášeno kolem 50 000 onemocnění s 0,1–0,2 % úmrtností.
Po zavedení očkování došlo k výraznému poklesu počtu onemocnění. Od roku 2011 docházelo v České republice k nepatrnému zvýšení počtu případů spalniček, hlášeno bylo okolo dvaceti případů ročně, a to u dospělých nebo dospívajících dětí, které nebyly očkovány vůbec nebo jenom jednou dávkou. Ke zlomu došlo v roce 2014, kdy bylo hlášeno 221 případů tohoto onemocnění. Hlavním důvodem byla epidemie spalniček, která proběhla v Ústeckém kraji. K dalšímu zvýšenému výskytu spalniček došlo v letech 2017-2019, nejvyšší nemocnost byla zaznamenána v roce 2019, kdy bylo v ČR hlášeno 590 případů. V roce 2020 došlo v ČR významnému poklesu případů onemocnění spalničkami, a to pravděpodobně v souvislosti se zavedením opatření proti onemocnění covid-19 a omezením cestování. Hlášeny byly pouze 4 případy spalniček, v roce 2021 a 2022 pak žádný případ. Příznivý trend ve výskytu spalniček pokračoval i v roce 2023, kdy byl hlášen v ČR pouze 1 případ onemocnění.
Přenos:
Uskutečňuje se kapénkovou infekcí vzdušnou cestou, přímým kontaktem s nosními nebo nosohltanovými sekrety infikovaných osob, méně často nepřímo, kontaktem s čerstvě kontaminovanými předměty. Virus zůstává aktivní ve vzduchu a na kontaminovaných předmětech okolo 2 hodin.
Klinický průběh:
Nástup onemocnění se projevuje vysokou horečkou, rýmou, kašlem, zánětem spojivek a tzv. Koplikovými skvrnami na sliznici v dutině ústní (charakteristické bílé skvrny na zarudlém okolí). Po několika dnech se objeví typický makulopapulózní exantém, který začíná za boltci, na krku a na týle, postupně se šíří na obličej, trup a končetiny. V obličeji a na zádech exantém často splývá. U nekomplikovaných spalniček dochází od 6. dne k ústupu příznaků. Po onemocnění získává postižený celoživotní imunitu.
Spalničky velmi oslabují dětský organismus. Mohou být komplikovány záněty středního ucha, průjmy, plicními komplikacemi (bronchitidy, pneumonie), encefalitidami. Zvláště těžký průběh mohou mít zejména neočkované děti mladší 2 let, osoby s poruchou imunity a děti trpící podvýživou. Vzácně, nejčastěji u dětí, které onemocněly spalničkami ve velmi raném věku (od 6 měsíců do 2 let), se rozvíjí subakutní sklerotizující panencefalitida jako pozdní důsledek infekce. Jde o plíživě se rozvíjející onemocnění centrální nervové soustavy, které začíná za 6–7 let po akutní infekci a během několika měsíců končí letálně.
Inkubační doba je 7–18 dní, průměrně 10–12.
Ochrana a prevence:
Spolehlivou ochranou před spalničkami je očkování. V rámci pravidelného očkování se podává MMR vakcína, která obsahuje oslabené viry spalniček, příušnic a zarděnek (viz https://www.nzip.cz/kategorie/2-ockovani – odkaz Očkování.
První dávka se podává mezi 13. až 18. měsícem po narození dítěte, podání druhé dávky očkovací látky se provede v rozmezí 5 a 6 let věku dítěte.
V grafu je uvedena nemocnost spalničkami v letech 2019–2023 v ČR a Středočeském kraji.
Zdroje:
- Státní zdravotní ústav v Praze - http://www.szu.cz
- Národní zdravotnický informační portál (NZIP) - https://www.nzip.cz/kategorie/2-ockovani
- Informační systém infekčních nemocní (ISIN)
Zpracovala: Mgr. Jindra Taterová, Mgr. Věra Janoušová, protiepidemické oddělení pro okres Benešov
Zpracováno dne: 13.03.2024
