Pracovníci odboru hygieny obecné a komunální se 26. června 2025 zúčastnili exkurze v objektu Modřanského cukrovaru v Praze, kde shlédli názorné ukázky šetrného přístupu mimo jiné v oblasti využívání vody, který zároveň přináší ekonomický přínos.
Energii v objektu šetří fotovoltaická elektrárna umístěná na střechách, spotřebu plynu na předehřev teplé vody zase snižují fototermické panely. Ke snížení spotřeby energie na vytápění přispívá také centrální rekuperační jednotka. Ta v místnostech zajistí čerstvý vzduch, který se předehřeje prostřednictvím odpadního tepla ve výměníku, a tak ušetří až 80 % tepelných ztrát běžně způsobených větráním. Oproti rekuperaci, která by byla jen v jednotlivých bytech, ta centrální nevyžaduje od rezidentů údržbu a ani pravidelnou výměnu filtrů. Efektivně se pracuje také s vodou. Dešťovou vodu tady zadržují zelené střechy a v akumulačních nádržích se shromažďuje k zalévání veřejných i poloveřejných zelených ploch, což pomáhá zlepšovat lokální mikroklima. Celková spotřeba pitné vody se v kombinaci s úspornými armaturami a při využití šedé vody v Modřanském cukrovaru snižuje o 53 %, což znamená denní úsporu 59 litrů vody na obyvatele. Vodu recyklovanou přímo v suterénu bytových domů mohou rezidenti vedle splachování toalet využívat také pro praní v automatických pračkách, a to díky důkladnému přečištění šestifázovým systémem doplněným o technologii ultrafialového záření. Teplota šedé vody se používá k ohřevu teplé vody. V roce 2024 zde proběhl i nezávislý výzkum VŠCHT s úkolem ověřit, že praní v kvalitně přečištěné recyklované vodě je zde naprosto bezpečné a splňuje požadavky hygienické nezávadnosti, ochrany pračky i kvality prádla. Tato problematika byla prezentována doc. Bartáčkem z VŠCHT, který přiblížil technologie využívané v objektech a výstupy z provedeného výzkumu.
Dalším důležitým aspektem realizace je stavební prvek hospodárnosti, kterým je recyklovaný beton rebetong. Ten je vyráběný ze stavební suti a nahrazuje tak (v některých případech až ze 100 %) přírodní kamenivo. Celkově rebetongem nahradí až 25 % betonu a díky tomu se šetří kamenivo, které by se jinak muselo těžit v lomu.
Exkurze přinesla čerstvý pohled do nových technologií a stavebních postupů. Pracovníci KHS ocenili možnost si vše prohlédnout v reálu, což jim bude vodítkem při posuzování dalších nově navrhovaných projektů a nových technologií.
