Jedná se o akutní virové onemocnění s otokem a zduřením slinných žláz.

 

Původce:

Virus čeledi Paramyxovirus (ze stejné čeledi pochází i původce zarděnek a spalniček). Virus napadá většinou příušní slinné žlázy.

 

Přenos:

Uskutečňuje se vzdušnou cestou. Nemoc se přenáší z člověka na člověka kapénkami z dýchacích cest. Nemocný je však infekční už před projevem prvních příznaků a ještě několik dní po jejich odeznění. Po prodělání nemoci si organizmus vytváří často dlouhodobou imunitu.

 

Inkubační doba:

16-18 dní, období nakažlivosti – ze slin 7 dní před a 9 dní po začátku onemocnění. Nakažlivost je větší než 50 %.

 

Klinický průběh:

V počáteční fázi se příušnice jeví jako běžné nachlazení, bývají spojeny s horečkou, bolestí hlavy a krku. Po několika dnech se objevuje typická bolestivost a zduření příušní žlázy. Při lehčích formách příušnic se zduření nemusí vyskytovat, naopak při těžších formách zasahuje i další slinné žlázy. Virus snadno pronikne do určitých orgánů v těle. Příušnice bývají spojeny se zánětem mozkových plen, u mužů postihují i varlata a nadvarlata, virus napadá také mléčné žlázy a vaječníky žen, slinivku břišní aj. Právě kvůli možným komplikacím vyžadují příušnice důkladnou léčbu. Prodělané příušnice u matky v prvním trimestru těhotenství zvyšují riziko potratu nebo úmrtí plodu.

 

Léčba příušnic:

Léčba je nespecifická, při mírném průběhu nemoc sama odezní. Teplota klesne za 2–3 dny, otoky se vstřebají během 10 dnů, základem je klid na lůžku a dostatečný přísun tekutin. V případě komplikací (zánět varlete, zánět mozkových blan, nebo výraznější postižení slinivky břišní) je nutná hospitalizace. Základem „domácí“ léčby je snižování teploty, mírnění otoků a bolesti, klid na lůžku a izolace od okolí alespoň 9 dní od vypuknutí příznaků. Teplotu lze snižovat paracetamolem, popř. zábaly. Na otoky se přikládají teplé (ne horké) obklady. Zduřelé žlázy způsobují bolest při kousání a polykání, proto je vhodné v tomto období přijímat tekutou nebo kašovitou stravu. Lékař může předepsat léky proti bolesti. Omezení tuků šetří slinivku břišní. Důležitá je důkladná ústní hygiena a dostatek tekutin, nejlépe studených čajů. Nevhodné jsou kyselé nápoje, které slinné žlázy ještě více dráždí.

 

Prevence:

Nejúčinnější prevencí je očkování. Proti příušnicím se očkuje od roku 1987. V současné době se očkují děti od prvního dne 13. měsíce po narození, nejpozději však do dovršení 18. měsíce věku. Podání druhé dávky očkovací látky se provede od dovršení 5. roku věku dítěte do dovršení 6. roku věku dítěte. Od roku 1995 je očkování proti příušnicím součástí vakcíny MMR, která obsahuje oslabené viry spalniček, příušnic a zarděnek. Po zavedení očkování došlo k výraznému poklesu počtu onemocnění. Od roku 2005 se však opět zvyšuje výskyt onemocnění příušnicemi, v některých krajích dochází k epidemickým výskytům. Poslední velký epidemický výskyt příušnic byl zaznamenán v letech 2011–2012 a v roce 2016. Příčinou onemocnění u starších očkovaných dětí je pravděpodobně vymizení protilátek po předchozím očkování, vzácně nový sérotyp viru, proti kterému vakcína nechrání.

 

 

Graf – Příušnice – nemocnost ve Středočeském kraji a ČR v období 2018–2022

 

V roce 2022 bylo ve Středočeském kraji hlášeno 7 případů onemocnění, nemocnost 0,5/100 000 obyvatel. Onemocnění byla hlášena rovnoměrně v sedmi okresech Středočeského kraje (Benešov, Příbram, Praha-západ, Mladá Boleslav, Beroun, Mělník, Kladno). Výrazný pokles nastal v letech 2020-2021, kdy byla nemocnost ve Středočeském kraji i celostátně kolem 0,1-0,7 případu na 100 000 obyvatel z důvodu pandemie covid-19. V roce 2021 byla evidována nejnižší nemocnost příušnic za posledních 5 let, jak ve Středočeském kraji, tak i celostátně.

 

Použitá literatura:

1. http://www.szu.cz/tema/prevence/priusnice-aktualni-problem-2

2. http://www.pmfhk.cz/WWW/HVD_2012/Trmal_Mimoradne_ockovani.pdf

3. Výroční zprávy KHS Středočeského kraje

 

Zpracovala: RNDr. Lenka Duchajová, vedoucí oddělení protiepidemického pro okres Kladno Zpracováno dne: 20.03.2023