Světový den výživy se slaví každoročně 16. října a připomíná nejen vznik Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO), ale především právo každého člověka na dostupnou a kvalitní výživu, která působí pozitivně na jeho zdraví.
V našich zeměpisných šířkách se to v současnosti může zdát jako samozřejmost, ale v roce 1981, tedy v roce, kdy se Světový den výživy slavil poprvé, trpěla hladem přibližně šestina světové populace. A i když se do dnešní doby mnohé podařilo změnit k lepšímu, odhaduje se, že až cca 700 milionů obyvatel planety se s nedostatkem základních potravin potýká i nadále. Letošní Světový den výživy pod heslem „Innovate today, nourish tomorrow,“ tedy „Inovujme dnes pro výživu zítřka“ tak připomíná nejen důležitost inovací a jejich aplikace do našeho každodenního jídelníčku, ale neopomíná ani apel na oživení diskuze o dostupnosti základních potravin v některých částech světa a podnikání kroků v celosvětovém boji s hladem a podvýživou.
V tomto kontrastu dochází především ve vyspělých zemích západního světa (bohužel včetně České republiky) k opačnému extrému, a to plýtvání jídlem a přejídání se jako součást životního stylu. Často nekvalitní složení jídelníčku ale přitom neodpovídá aktuálním potřebám organismu a konzumace nezdravých vysoce kalorických potravin spolu s nedostatkem pohybové aktivity tak vede ke zvýšenému výskytu obezity a rozvoji tzv. nemocí z blahobytu. Těmi jsou chronická neinfekční onemocnění spojená s nezdravým životním stylem, mezi která patří kardiovaskulární onemocnění (infarkt myokardu, vysoký krevní tlak), metabolické poruchy (obezita, cukrovka 2. typu), některá nádorová onemocnění a související psychické problémy (deprese, úzkosti). Příčinou je často kombinace více faktorů – nezdravá strava, nedostatek pohybu, stres, kouření a nadměrné užívání alkoholu. A pro přesnější představu - nadváha se u nás týká více než poloviny populace středního věku, obezitou je postiženo asi 25 % žen a 22 % mužů. Ve věkové kategorii 13 – 17 let je obézních až 25 % dětí.
Tento den je proto vhodnou příležitostí zamyslet se nad našimi stravovacími návyky - a to nejen jejich dopadem na naše individuální zdraví, ale i na planetu a společnost. Nejdůležitější je stravovat se pravidelně a pestře. V jídelníčku je třeba mít poměrně zastoupeny všechny živiny, tedy dostatek bílkovin, sacharidů i tuků, a také je důležité zaměřit se na dostatečný příjem vlákniny, ořechů, luštěnin, celozrnných výrobků a ryb a rybích produktů. Základem jídelníčku by měl být dostatek čerstvé zeleniny a ovoce. Vhodné je rovněž minimalizovat příjem cukru a soli a dodržovat dostatečný pitný režim.
Tipy, jak se stravovat zdravě a chutně, naleznete také na stránkách Státního zdravotního ústavu:
