Svrab je infekční parazitární kožní onemocnění.

 

Původce:

Původcem nemoci je parazitický roztoč zákožka svrabová. Zavrtává se do rohové vrstvy kůže, kde vytváří chodbičku, v které během svého cca třicetidenního života klade vajíčka.    

 

Zdroj:

Zdrojem nákazy je nemocný člověk, období nakažlivosti trvá, dokud nejsou roztoči zničeni léčbou. 

 

Výskyt:

Svrab se vyskytuje celosvětově. Odhaduje se, že svrabem jsou každý rok na celém světě postiženy milióny osob. Svrab představuje riziko zejména pro mladou populaci, seniory a osoby umístěné v lůžkových zařízeních s dlouhodobým pobytem. Ve zvýšeném riziku onemocnění je také personál, který vykonává ošetřovatelskou nebo pečovatelskou službu v těchto zařízeních a rodinní příslušníci klientů a personálu.

V České republice je onemocnění svrabem hlášeno nejčastěji ze zařízení sociálních služeb a vyskytuje se i v dalších společných ubytovacích zařízení (ubytovny, internáty apod.), dále se jedná o rodinné výskyty.  

 

Přenos:

Svrabem se mohou nakazit lidé všech věkových skupin, a to přímým kontaktem s nemocným, ale i nepřímo, prostřednictvím sdílených oděvů nebo ložního prádla. Za nejčastější je považován přenos onemocnění mezi sexuálními partnery a mezi úzkými rodinnými kontakty.

 

Klinický průběh:

Objektivně lze najít na kůži červené papuly, které se charakteristicky vyskytují ve dvojicích vyznačujících začátek a konec chodbičky parazita. Diagnostika v terénu poškrábané kůže je ale obtížná. Diagnózu může potvrdit nález zákožek při mikroskopickém vyšetření kožního vzorku.

Pro podezření na nákazu může svědčit dlouhodobé intenzivní noční svědění, kožní erupce v charakteristických lokalitách (místa s tenčí pokožkou – meziprstní prostory rukou, zápěstí, loketní jamky, podpaží, oblast pupku, pasu, hýždí, vnitřní plochy stehen) a přítomnost podobných symptomů mezi členy rodiny nebo u intimních kontaktů.

Inkubační doba svrabu je několik týdnů (průměrně 4-6 týdnů) a její délka závisí na úrovni osobní hygieny. U osob s vysokou hygienickou úrovní bývá diagnóza obtížná, protože léze jsou málo zřetelné, chodbičky se obtížně detekují.   

 

Léčba:

Antiskabietické preparáty (masti, krémy), které je třeba aplikovat na celé tělo. Po době působení (dle druhu léku až 24 hod.), je třeba preparát z kůže omýt. Použité prádlo je třeba vyprat při teplotě minimálně 60 °C a vyžehlit nebo skladovat několik dní v plastových pytlích, zákožka přežívá mimo tělo hostitele maximálně 3 dny. Přeléčit je nutné i úzké kontakty pacienta, zejména sexuální partnery.  

 

Ochrana a prevence:

Prevencí je především dostatečná úroveň osobní hygieny a nesdílet ložní prádlo, oděvy a ručníky s dalšími osobami. Pro zamezení šíření onemocnění je velmi důležité včasné vyšetření a léčba nemocných se svědivou dermatózou odborným lékařem.

 

V grafu je uvedena nemocnost svrabem v letech 2019–2023 v ČR a Středočeském kraji.

 

 

V posledních 4 letech došlo k plynule stoupajícímu výskytu svrabu v ČR i Středočeském kraji. V roce 2023 byl zaznamenán nejvyšší počet případů za sledované období. V ČR bylo hlášeno 9 167 případů, což představuje nemocnost 84,6 onemocnění na 100 000 obyvatel, ve Středočeském kraji bylo hlášeno 665 případů onemocnění svrabem s nemocností 46,2 onemocnění na 100 000 obyvatel. 

Mezi možné příčiny zvýšeného výskytu svrabu patří pokles imunity populace, přelidňování a migrace obyvatelstva, zhoršená sociální a hygienická úroveň, zvýšený turismus.

 

Zdroje:

Informační systém infekčních nemocní (ISIN)  

Jiří Beneš, Infekční lékařství, Galén 2009

SZÚ Praha - https://szu.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/a-z-infekce/s/svrab-scabies/svrab-a-soucasna-epidemiologicka-situace-ve-vyskytu-svrabu-v-ceske-republice/

 

Zpracovala: Mgr. Jindra Taterová a Mgr. Věra Janoušová, protiepidemické oddělení pro okres Benešov

Zpracováno dne: 13.03.2024