Tuberkulóza (lidově souchotiny nebo úbytě) je celosvětově rozšířené onemocnění, jehož původcem u lidí je Mycobacterium tuberculosis (dříve nazývané „bacil Kochův“, BK).

Jedná se o infekční onemocnění nejčastěji postihující plíce, může však postihnout i jiné orgány, jako např. lymfatické uzliny, mozkové pleny, močové ústrojí, klouby a kosti, a také kůži.

Projevy onemocnění:

Časným příznakem plicní tuberkulózy je suchý dráždivý kašel nebo chrapot, který se později mění v kašel produktivní a sputum může obsahovat i příměsi krve. Dalším symptomem je zvýšená teplota nad 37^oC především ve večerních hodinách, pocení v noci ve spánku a nezvyklá únava, ubývání na váze a snížená pracovní schopnost. U tuberkulózy jiných orgánů pak příznaky závisejí na lokalizaci onemocnění.

Zdroj:

Zdrojem nákazy je nemocný člověk, který vylučuje bakterie zpravidla při kašli nebo kýchání.

Přenos mykobakterií na další osobu se děje převážně vzdušnou cestou – kapénkami, nebo inhalací kontaminovaného prachu (zejména v domácnostech lidí nemocných tuberkulózou, kde se nevětrá). K přenosu onemocnění na jinou osobu dochází při dlouhodobém úzkém kontaktu s nemocným.

Cesta přenosu:

Vzhledem k cestě přenosu onemocnění – vzduchem, kapénkami – spočívají preventivní opatření ve vyhledávání kontaktů s nemocným. Osoby v kontaktu absolvují RTG vyšetření plic a tuberkulínový test Mantoux II (do pravého předloktí), který se odečítá za 48 – 72 hodin.

V diagnostice tuberkulózy má významné místo anamnéza – informace o nemocném, a samozřejmě cílená, plně kontrolovaná léčba antituberkulotiky. Tato léčba je v České republice povinná a trvá zpravidla šest měsíců, z toho první dva měsíce při hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení.

Depistáž je cílena hlavně na rizikové skupiny osob, jako jsou osoby se základním onemocněním (diabetes mellitus, onemocnění cévní a dýchacích cest atd.) a osoby žijící v nižších sociálních a hygienických podmínkách. Nemoc je stále spojena s atributy jako je chudoba, alkoholismus, užívání drog, lidé bez přístřeší.

Plošné očkování obyvatel, které bylo v naší zemi zavedeno po 2. světové válce, bylo v roce 2010 na základě velmi nízkého výskytu tuberkulózy zrušeno, a nyní jsou očkovány pouze děti z rodin přijíždějících ze zemí se zvýšeným výskytem tohoto onemocnění (Afrika a Asie, země bývalého Sovětského Svazu, Bulharsko a Rumunsko), nebo děti, které žijí v domácnosti s nemocným.

Česká republika patří mezi země s nejnižším výskytem tuberkulózy v Evropě, v roce 2017 dosáhla nemocnost 4,8 případů onemocnění/100 000 obyvatel. Tento úspěch je možné připsat vysokému standardu a důslednosti léčby v České republice, následné kontrole, vyhledávání a léčbě kontaktů, a v neposlední řadě i stále vysoké životní úrovni ve všech věkových kategoriích.

Výskyt TBC ve Středočeském kraji a České republice v období 2008 – 2017

Obrázek 1 z 3

Zpracovala: Bc. Kateřina Jedličková, referent protiepidemického odboru

Zpracováno dne: 21. 11. 2018