Mechanismus vzniku zdraví škodlivých solí kyseliny chlorečné (chlorečnanů) v důsledku používání chlornanu sodného (NaClO) k desinfekci vody, stejně jako jejich negativní vliv na lidské zdraví, je věc dlouhodobě známá. V pitné vodě je obsah tohoto ukazatele chemického znečištění povinně sledován již řadu let, protože chlorečnany lidskému tělu škodí, a to zejména v případě jejich požití. Provozovatelé bazénů tuto povinnost ještě do nedávna legislativně stanovenou neměli, neboť bazénová voda není primárně určena k vnitřnímu užití (lidské konzumaci) a také proto, že dezinfekce bazénové vody byla doposud většinově zajišťována pomocí plynného chlóru, kde vznik těchto škodlivých vedlejších produktů nehrozil.
Zavádění nových technologií úpravy bazénové vody otevřelo širší diskusi o přítomnosti různých látek, které by mohly mít nepříznivý vliv na zdraví, a rozšířený monitoring v případě chlorečnanů zvýšené riziko potvrdil. I vlivem těchto zkušeností došlo k novelizaci právní úpravy tzv. bazénové vyhlášky. Novela vyhlášky o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, zavádějící povinnost kontroly tohoto ukazatele a stanovující příslušné hygienické limity, nabyla účinnosti už 11. 9. 2024.
Hygienický limit je stanoven ve výši 20 mg/l jako nejvyšší mezní hodnota pro bazény, kde probíhá závodní výcvik plavců či další sportovní a výukové aktivity, které se konají více než 2 dny v týdnu (sportovní, závodní plavání) a ve výši 30 mg/l pro ostatní bazény, tj. běžné bazény, vířivky, masážní bazény, ochlazovací bazény, bazény s výukovými aktivitami, pokud je provozovatel schopen doložit, že kurzy jsou koncipovány tak, že jedna osoba nenavštíví bazén více než 2x týdně.
V prvních týdnech po nabytí účinnosti nových povinností se KHS při své činnosti soustředila na důkladné proškolení provozovatelů k nastavení adekvátních opatření vedoucích k vytvoření podmínek pro jejich dodržování, kde významnou roli hraje mimo jiné i správné skladování účinné látky pro dezinfekci bazénové vody. Letos pak hygienikům nastal čas zkontrolovat u provozovatelů umělých koupališť, jak se jim opatření na regulaci tohoto ukazatele podařilo implementovat a namátkově i laboratorními rozbory ověřit, zda cílová hodnota nepřekračuje stanovený hygienický limit.
Z celkových 82 provedených kontrol bazénových provozů jich 24 bylo spojeno právě s odběrem a analýzou vzorků bazénové vody. Podobné laboratorní analýzy ukládají právní předpisy provádět i provozovatelům. Z výsledků vyplývá, že jen v necelé šestině ze všech analýz provedených letos ve Středočeském kraji, tj. v 39 případech, byl u chlorečnanů hygienický limit překročen.
Cílem KHS není přichytit provozovatele při porušování nových pravidel, nýbrž pomoci jim se zvládáním kroků nutných k ochraně zdraví veřejnosti. Prostředkem k tomu je nezávislý přezkum účinnosti přijatých provozních opatření a metodická pomoc při vyhodnocování účinnosti jejich zavedení, případně odborné konzultace dalších nápravných kroků.
Arzenál možných opatření pak vždy odvisí od instalované technologie úpravy bazénové vody a vždy je tedy nutná spolupráce s technologem. Klíčová opatření k redukci chlornanů se vážou k nastavení chlornanového hospodářství, tj. především zajištění vhodných místních podmínek pro skladování přípravku (stabilní nízká teplota, zamezení přístupu slunečního záření), maximální doby jeho použití (nevytváření velkých zásob a nepřekračování exspirace chlornanu) a správnému nastavení průběžného dávkování k dosažení optimální koncentrace chlornanu (více ředěné roztoky se rozkládají pomaleji). Je nutno zcela vyloučit přelévání zbytků roztoků do nově otevřených nádob (vhodnější je využít jich např. k úklidu). Kvalita produktu samotného začíná již správným výběrem výrobce, resp. dodavatele bazénové chemie, kteří rovněž musejí být schopni v rámci cesty produktu ke spotřebiteli celým distribučním řetězcem garantovat zachování správných podmínek pro jeho skladování.
Kontroly provedené KHS pomohly identifikovat příčiny těchto zjištění do oblasti nevhodných skladovacích podmínek produktu (ať na místě samém, či předtím cestou distribučním řetězcem), nedodržování předepsaného ředění a/nebo nedostatečného provozního monitoringu koncentrací chlorečnanů, resp. chloritanů v bazénové vodě. Provozovatelé byli (až na ojedinělé výjimky) při odstraňování kontrolami odhalených nedostatků s KHS součinní. K úspěšnému nalezení vhodného řešení přispívali hygienici svými znalostmi a erudicí. Provozovatelé díky jejich intervenci začali chápat důležitost nákupu kvalitních a čerstvých dezinfekčních přípravků a nutnost skladování produktů v chladném a tmavém prostředí.
Provozovatelé problémových bazénů mohou se zvýšenou pozorností a zájmem hygieniků o výsledky rozborů tohoto ukazatele jakosti bazénové vody znovu počítat i v příštím roce.
