Teploty vzduchu v letních měsících mohou výrazným způsobem ovlivnit mikroklimatické podmínky na pracovištích zaměstnavatele. Teplota na pracovišti může v teplých dnech překročit hygienické limity a stát se tak jedním z rizikových faktorů pracovních podmínek.

Problematika zátěže teplem, a s tím souvisejících ochranných nápojů je upravena v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“). Zátěž teplem při práci se hodnotí podle průměrné operativní teploty (t°) nebo v definovaných případech pomocí výsledné teploty kulového teploměru (tᵍ). O zátěži teplem na nevenkovním nebo na venkovním pracovišti jako o rizikovém faktoru hovoříme, jestliže nejsou na pracovišti dodrženy přípustné hodnoty operativní teploty nebo výsledné teploty kulového teploměru, které jsou upraveny v příloze č. 1 nařízení vlády, části A, tabulce č. 2.

Přípustné hodnoty jsou v této tabulce navázány na třídy práce, a to dle celkového průměrného energetického výdeje, tyto třídy práce spolu s příkladovými druhy prací v jednotlivých třídách práce jsou definovány v příloze č. 1 nařízení vlády, části A, tabulce č. 1.

Zátěž teplem při práci na nevenkovním pracovišti s neudržovanou teplotou a na nevenkovním pracovištěm s udržovanou teplotou jako technologickým požadavkem se hodnotí podle průměrné operativní teploty, v případě rychlosti proudění vzduchu rovné nebo menší než 0,2 m.s-1 může být hodnocení provedeno též podle výsledné teploty kulového teploměru (tᵍ).

Zátěž teplem na venkovním pracovišti se hodnotí podle výsledné teploty kulového teploměru (tᵍ).

Pokud na pracovišti již proběhlo měření podle metodiky upravující měření mikroklimatických parametrů pracovního prostředí a vnitřního prostředí staveb (např. autorizované nebo akreditované měření), připouští nařízení vlády k opakovanému nebo průběžnému sledování úrovně zátěže teplem použít jen měření teploty vzduchu pomocí kalibrovaného teploměru. Měření teploty vzduchu se musí provádět na totožných místech a za totožných podmínek tzn., že na daném místě nesmí dojít ke změně podmínek určujících podíl sálavé složky a podíl energetického výdeje zaměstnanců na jejich celkové tepelné zátěži.

Při překročení přípustných hodnot musí být na pracovišti uplatněna režimová opatření (režim střídání práce a bezpečnostní přestávky), a to z hlediska krátkodobé a dlouhodobé přípustnosti zátěže teplem pro zaměstnance a poskytnuta náhrada tekutin při práci v zátěži teplem. Dlouhodobě přípustná zátěž teplem (vyjádřená jako dlouhodobě přípustná doba práce) je limitována množstvím vody ztracené při práci z organismu potem a dýcháním, krátkodobě přípustná zátěž teplem (vyjádřená jako krátkodobě přípustná doba práce) pak množstvím akumulovaného tepla v organismu. Uplatnění režimových opatření se nevyžaduje při překročení přípustných hodnot u pracích zařazených do třídy I a IIa na nevenkovním pracovišti s udržovanou teplotou jako technologickým požadavkem za mimořádně teplého dne, kterým se rozumí den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyšší než 30 °C; v takovém případě musí být poskytnuta pouze náhrada ztráty tekutin.

Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce ve směně se stanoví podle výpočtu tepelné bilance podle české technické normy upravující ergonomii tepelného prostředí ČSN EN ISO 7933 Ergonomie tepelného prostředí – Analytické stanovení a interpretace tepelného stresu pomocí výpočtu předpovídané tepelné zátěže. Tento výpočet umožňuje stanovit i režim střídání práce a bezpečnostní přestávky, tedy kolik přestávek a v jaké délce je nutné vzhledem mikroklimatickým podmínkám na pracovišti zaměstnancům poskytnout. Na stránkách Státního zdravotního ústavu je k dispozici výpočetní program, který vychází z normy.

https://szu.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/pracovni-prostredi-a-zdravi/faktory-pracovniho-prostredi/fyzikalni/tep-vlhk-mikroklim/tepelna-a-chladova-zatez/vypocet-tepelne-zateze/

Se stoupající teplotou na pracovišti se zvyšují i ztráty vody a minerálních látek z organismu zaměstnanců, a to zejména potem a dýcháním. Pokud dojde ke ztrátě tekutin překračující hygienický limit (1,25 litru za osmihodinovou směnu), musí být zaměstnancům poskytnuta náhrada této ztráty ve formě ochranného nápoje. Ztrátu tekutin nemusí, ve většině případů, zaměstnavatel ověřovat měřením, neboť teploty pro jednotlivé třídy práce, při kterých je překročen hygienický limit ztráty tekutin v zátěži teplem, jsou uvedeny v nařízení vlády v příloze č. 1, části A, tabulce č. 5.

Ochranný nápoj musí být zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru, může však obsahovat látky zvyšující odolnost organismu. Množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento, avšak ochranný nápoj pro mladistvého zaměstnance alkohol obsahovat nesmí. Ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se poskytuje v množství odpovídajícím nejméně 70 % ztráty tekutin a minerálních látek potem a dýcháním za osmihodinovou směnu. Konkrétní množství ochranného nápoje, které musí zaměstnavatel zaměstnancům poskytnout, vázáné na třídu práce (respektive energetický výdej) a operativní nebo výslednou teplotu kulového teploměru lze nalézt v nařízení vlády v příloze č. 1, části A, tabulce č. 5.

Požadavky na ochranný nápoj jsou dále blíže specifikovány dle náročnosti druhu práce, tedy dle tříd práce. V případě, že jde o práci zařazenou do třídy práce I až IIIa, se jako ochranný nápoj poskytuje přírodní minerální voda slabě mineralizovaná, pramenitá voda nebo voda splňující obdobné mikrobiologické, fyzikální a chemické požadavky jako u jmenovaných vod. U prací zařazených do tříd IIIb až V se jako ochranný nápoj poskytuje přírodní minerální voda středně mineralizovaná nebo voda s obdobnou celkovou mineralizací, avšak množství této vody se omezuje na polovinu, druhou polovinou množství ochranného nápoje je nutno pokrýt přírodní minerální vodou slabě mineralizovanou, pramenitou vodou nebo vodou obdobné kvality.

Ochranný nápoj poskytuje zaměstnavatel bezplatně dle vlastního seznamu ochranných nápojů zpracovaného na základě hodnocení rizik a jeho poskytování se nesmí nahrazovat finančním plněním.

 

Připravila: Mgr. Pavla Šitychová

Zpracováno dne: 10.08.2024