Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky pro své zaměstnance. Zajištění vhodných pracovních podmínek v sobě zahrnuje i povinnost zajistit pitný režim zaměstnancům na pracovištích.
Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, ukládá zaměstnavateli povinnost zajistit, aby pracoviště byla zásobena vodou. Stanovení bližších požadavků přenechává prováděcímu právnímu předpisu, v tomto případě se jedná o nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“). Dle § 53 nařízení vlády musí být prostor určený pro práci zásoben pitnou vodou v množství postačujícím pro potřeby pití zaměstnance a zajištění předlékařské pomoci. Splnění tohoto požadavku může zaměstnavatel docílit dvojím způsobem: zajištěním pitné vody nebo zajištěním balené pitné vody.
Pojmem pitná voda je označována voda dodávaná z rozvodné sítě nebo ze studní, která musí mít takové fyzikálně- chemické vlastnosti, které nepředstavují ohrožení veřejného zdraví, tedy nesmí obsahovat mikroorganismy, parazity a látky jakéhokoliv druhu v počtu nebo koncentraci, která by mohla ohrozit veřejné zdraví. Vodu je tedy možné označit za pitnou jen v případě, že jsou dodrženy hygienické limity ukazatelů jakosti pitné vody stanovené ve vyhlášce č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů. V případě napojení provozovny na vodovodní síť odpovídá za dodržení výše uvedených hygienických požadavků provozovatel této rozvodné sítě. V případě, že je jako zdroj využívána studna ve vlastnictví zaměstnavatele odpovídá za dodržení hygienických požadavků přímo zaměstnavatel. Ten má poté povinnost v zákonem stanovených intervalech provádět rozbor vzorků pitné vody za účelem kontroly, zda voda má stále jakost pitné vody.
V případě, že zaměstnavatel není z nějakého důvodu schopen nebo ochoten zajistit pitnou vodu, je možno povinnost stanovenou nařízením vlády splnit též poskytnutím balené pitné vody. Problematika balených pitných vod (definice pojmu, druhy balených pitných vod a zákonné požadavky) je ošetřena ve vyhlášce č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění vyhlášky č. 404/2006 Sb. V této souvislosti upozorňuji na skutečnost, že by se mělo skutečně jednat o balenou pitnou vodu, tak jak ji definuje výše uvedená vyhláška. V tomto případě se otevírá otázka jaké množství vody je postačující pro zajištění potřeby pití zaměstnance a zajištění předlékařské pomoci? Odpověď na tuto otázku v právních předpisech nenalezneme. Lze předpokládat, že na jednoho zaměstnance a směnu v trvání 8 hodin je nutné počítat minimálně s jedním litrem pitné vody pro osobní potřebu. V případě zajištění předlékařské pomoci lze pouze doporučit individuální stanovení limitu dle charakteru rizik na konkrétním pracovišti.
Kromě této povinnosti, tedy povinnosti zajistit zásobení pracoviště pitnou vodou, má zaměstnavatel též povinnost poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že povinnost zásobit pracoviště pitnou vodou má každý zaměstnavatel, naproti tomu povinnost poskytnout ochranný nápoj ukládá zákon pouze v určitých případech.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), ukládá zaměstnavateli povinnost soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje, vyhledávat a hodnotit případná rizika a přijímat taková opatření, která povedou k jejich odstranění a k minimalizaci ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců. Přitom zákon v případě, že není možno rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, umožňuje zaměstnavateli splnit svoji povinnost poskytnutím osobních ochranných pracovních prostředků.
Jedním z takovýchto nebezpečných činitelů pracovních podmínek je i rizikový faktor zátěž teplem, který vzniká v důsledku nepříznivých mikroklimatických podmínek na pracovišti. Pokud se tedy zaměstnavateli nepodaří odstranit nebo dostatečně omezit tento rizikový faktor prostředky kolektivní ochrany (vybavení pracoviště klimatizačními jednotkami, různá clonící zařízení) nebo opatřeními v oblasti organizace práce (řízená rotace pracovníků), musí poskytnout zaměstnanci osobní ochranný pracovní prostředek, tedy v tomto případě ochranný nápoj. Tato povinnost je stanovena § 104 zákona. Jak má takovýto ochranný nápoj vypadat a bližší podmínky jeho poskytování upravuje nařízení vlády v části druhé, hlavě II, dílech 1 a 3 a v příloze č.1.
V obecné rovině musí být ochranný nápoj zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru, může však obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu. Množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento, avšak ochranný nápoj pro mladistvého zaměstnance alkohol obsahovat nesmí. Ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se poskytuje v množství odpovídajícím nejméně 70 % ztráty tekutin a minerálních látek potem a dýcháním za osmihodinovou směnu. Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje teplý, v množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu.
Požadavky na ochranný nápoj jsou dále blíže specifikovány dle náročnosti druhu práce, tedy dle tříd práce uvedených v příloze 1, části A, tabulce č.1. V případě, že jde o práci zařazenou do třídy práce I až IIIa, se jako ochranný nápoj poskytuje přírodní minerální voda slabě mineralizovaná, pramenitá voda nebo voda splňující obdobné mikrobiologické, fyzikální a chemické požadavky jako u jmenovaných vod. U prací zařazených do tříd IIIb až V se jako ochranný nápoj poskytuje přírodní minerální voda středně mineralizovaná nebo voda s obdobnou celkovou mineralizací, avšak množství této vody se omezuje na polovinu, druhou polovinou množství ochranného nápoje je nutno pokrýt přírodní minerální vodou slabě mineralizovanou, pramenitou vodou nebo vodou obdobné kvality.
Hygienický limit ztráty tekutin v zátěži teplem je 1,25 litru za osmihodinovou směnu. Náhrada ztráty tekutin a minerálních látek se tedy uplatňuje v případě, že dojde ke ztrátě tekutin překračující tento hygienický limit. Zjištění ztráty tekutin při zátěži teplem se provádí měřením jen tehdy, jde-li o práci vykonávanou ve speciálním ochranném reflexním oděvu, oděvu s aktivním chlazením a větráním, v pracovním oděvu, který omezuje odpařování potu, nebo je-li práce vykonávaná v prostředí, v němž je relativní vlhkost pracovního ovzduší vyšší než 80 %. V ostatních případech zaměstnavatel poskytuje ochranné nápoje v rozsahu dle přílohy 1, části A, tabulky č.6, a to v závislosti na třídě práce (respektive energetickém výdeji) a operativní nebo výsledné teplotě kulového teploměru. V případě trvalé práce v zátěži teplem zařazené podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, do kategorie čtvrté se ochranný nápoj poskytuje vždy.
Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje při práci na nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší než 4 °C a na venkovním pracovišti, na němž je korigovaná teplota vzduchu nižší než 4 °C.
Jak již bylo uvedeno výše, zaměstnavatel poskytuje ochranné nápoje na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Ochranné nápoje poskytuje bezplatně dle vlastního seznamu ochranných nápojů zpracovaného na základě hodnocení rizik. Poskytování ochranného nápoje nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním. V této souvislosti je ještě nutno upozornit, že dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů jsou výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na pořízení ochranných nápojů v rozsahu stanoveném nařízením vlády daňově uznatelnými výdaji (náklady), které je zaměstnavatel povinen vynaložit.
Připravila Mgr. Pavla Šitychová
Dne 31.7.2017
