Mezi nejčastější onemocnění této skupiny patří Lymeská borrelióza a klíšťový zánět mozku. Klíště se zde uplatňuje jako vektor, který přenáší původce nákazy z rezervoárových zvířat volně žijících v přírodě. Často se jedná o nákazy s přírodní ohniskovostí, tzn. výskyt onemocnění je vázán na určitou lokalitu, ve které je přítomen původce nákazy, přenašeč i příjemce nákazy. Obecně je výskyt klíšťat ovlivněn klimatem, nadmořskou výškou, povětrnostními podmínkami. Klíšťata mají ráda vlhko a rizikovými místy bývají listnaté a smíšené porosty, okraje lesů, luk, břehy vodních toků a ploch. Dříve se spíše vyskytovala v nižších nadmořských výškách, nyní se vlivem oteplování klimatu nacházejí i v nadmořské výšce kolem 1000 m n. m. Uvádí se, že největší aktivita klíšťat bývá od května do července, ale sezónní aktivita klíšťat může trvat dle aktuálního počasí již od konce března, do začátku listopadu.
Lymeská borrelióza
Jedná se o polysystémové onemocnění, které postihuje převážně kůži, nervovou soustavu, srdce a klouby. Trvá týdny až roky.
Původce:
Bakterie Borrelia burgdorferi
Zdroj:
Jedná se o zoonózu (tj. nákaza přenosná ze zvířat na lidi, z člověka na člověka se nepřenáší), v přírodě jsou rezervoárem nákazy divoce žijící myšovití hlodavci, lesní zvěř, ptáci, hospodářská zvířata na volné pastvě, klíště, a jeho vývojová stádia
Přenos:
Přisátím infikovaného klíštěte, uvádí se i poštípání jiným hmyzem.
Projevy:
Klinicky se onemocnění může manifestovat ve třech stádiích:
- Časné lokalizované stádium trvající dny až týdny – typickým příznakem je pomalu se šířící červená skvrna erytema migrans – EM), která se objeví v místě přisátí klíštěte. Skvrna se pozvolna zvětšuje, bývá větší než 5 cm, má zpravidla jasně ohraničený lem a uprostřed je vybledlá. U cca 20-30 % nemocných však tyto kožní projevy mohou chybět a v popředí klinického obrazu jsou příznaky podobné chřipce (horečka, třesavka, bolesti svalů, únava).
- Časné diseminované stadium trvající týdny až měsíce – po několika týdnech, většinou však ne déle než po 3 měsících, se objevují první příznaky postižení nervového systému (bolest hlavy, ztuhlost šíje, bolesti zad, končetin, obrny, poruchy citlivosti), kloubního systému (stěhovavé bolesti kloubů, zánětlivé změny), kardiovaskulárního systému (dušnost, příznaky podobné infarktu, poruchy srdečního rytmu).
- Pozdní diseminované stadium trvající roky – má chronický průběh a projevuje se za 6-12 měsíců zejména únavou, postižením kloubů (záněty s otoky, zejména velké klouby), kůže (acrodermatitis chronica atroficans) a nervového systému (záněty, presenilní demence).
Inkubační doba
U časného stádia 7–65 dní, u pozdního stádia 6-12 měsíců až několik let.
Léčba:
Podávání antibiotik.
Prevence:
Očkovací látka není dosud dostupná, proto je jedinou prevencí ochrana před klíšťaty (vhodný oděv, obuv, repelent), po návratu z volné přírody co nejdříve důkladně prohlédnout celé tělo, a v případě objevení přisátého klíštěte jej správně odstranit a místo dezinfikovat.
Graf: Nemocnost Lymeské borreliózy ve Středočeském kraji a České republice v období 2020–2024
V ČR bylo v roce 2020 bylo hlášeno celkem 3710 případů onemocnění (nemocnost 34,6/100 000 obyvatel), v roce 2021 bylo hlášeno celkem 2810 případů onemocnění (nemocnost 26,9/100 000 obyvatel), ve Středočeském kraji v roce 2020 bylo hlášeno celkem 193 případů (10,0/100 000 obyvatel). Výskyt onemocnění byl evidován ve všech okresech Středočeského kraje. Výskyt onemocnění má sestupný trend v letech 2020-2021 v souvislosti s onemocněním covid-19. V roce 2023 bylo v ČR hlášeno 3 268 případů onemocnění (nemocnost 30,2/100 000 obyvatel) a ve Středočeském kraji 353 případů onemocnění (nemocnost 24,5/100 000 obyvatel). V roce 2024 bylo hlášeno v ČR 4031 případů onemocnění (nemocnost 36,9 /100 000 obyvatel).
Klíšťový zánět mozku
Jedná se o virové onemocnění, které může probíhat pod různým klinickým obrazem od bezpříznakové infekce, přes lehkou formu (netypické klinické příznaky) až po těžký zánět mozku (poruchy spánku, paměti, dezorientace), mozkových plen (silné bolesti hlavy, světloplachost), postižení míšních rohů (periferní obrny) a v některých případech může končit až smrtelně (při selhání důležitých životních center v prodloužené míše, často u osob starších 60 let).
Původce:
Virus patřící do komplexu virů středoevropské encefalitidy.
Zdroj:
Rezervoárem nákazy jsou hlodavci, ptáci, savci, některá hospodářská zvířata pasoucí se v přírodě (ovce, kozy), také klíště, které v přírodě působí jako přenašeč nákazy, může být současně rezervoárem, neboť infikované klíště zůstává infekční po celý svůj život a virus může přenášet na další generaci klíšťat.
Přenos:
Přisátím infikovaného klíštěte (ve všech vývojových stádiích), požitím tepelně nezpracovaného mléka z infikovaných zvířat (např. kozího).
Inkubační doba
Rozmezí 7-14 dní.
Projevy:
Onemocnění probíhá ve dvou fázích:
- fáze – časná lokalizovaná, je charakterizována netypickými chřipkovými příznaky, poté následuje období 4-10 dní, kdy se pacient cítí zcela zdráv. U některých pacientů může nemoc touto fází skončit a dojít k úplnému uzdravení.
- fáze začíná vysokou horečkou a rozvojem příznaků z postižení centrální nervové soustavy (nevolnost, zvracení, ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, nervové obrny, závratě, poruchy spánku, poruchy paměti a dezorientace). Tento akutní stav trvá 2 až 3 týdny. Poté obvykle dojde k postupnému zlepšování stavu. Asi u třetiny pacientů první fáze chybí a nemoc se projeví již ze začátku závažnými příznaky druhé fáze. Asi u čtvrtiny pacientů dochází ke vzniku trvalých následků, jako je obrna končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace, spánku a nálady, deprese a snížená výkonnost. K úmrtí dochází pouze výjimečně.
Léčba:
Klid na lůžku, i. v. podávání hypertonických roztoků glukózy, vitamíny.
Prevence:
Nejúčinnější prevencí je očkování (nejvhodnější doba pro očkování je v zimních měsících, lze využít i zkrácené očkovací schéma). Ochrana nastupuje již za 14 dnů od druhé vakcinace, u zkráceného schématu zhruba po měsíci od zahájení očkování. K přeočkování by mělo dojít každých 5 let. Další prevencí přisátí klíštěte je vhodný oděv, obuv, repelent, po návratu z volné přírody důkladně prohlédnout celé tělo a v případě objevení přisátého klíštěte, toto odborně odstranit a místo dezinfikovat.
Graf: Nemocnost klíšťové encefalitidy ve Středočeském kraji a České republice v období 2020–2024
V ČR bylo v roce 2024 hlášeno celkem 670 onemocnění (nemocnost 6,1/100 000 obyvatel), ve Středočeském kraji 55 případů (3,7/100 000 obyvatel). Výskyt onemocnění byl evidován ve všech okresech Středočeského kraje. Výskyt onemocnění má setrvalý trend.
Aktuální předpověď klíštěte obecného na území České republiky poskytuje Odbor klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu a je vydávána ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a za podpory MZ ČR:
http://portal.chmi.cz/predpovedi/predpovedi-pocasi/ceska-republika/predpoved-aktivity-klistat
Existuje nová aplikace "Klíšťapka", na jejímž vývoji se podíleli odborníci SZÚ. Aplikace nabízí přesnější předpověď aktivity klíšťat a také informaci o infikovanosti klíšťat borreliemi.
Zdroj:
KHS Středočeského kraje – výroční zprávy, ISIN, http://khsstc.cz/
SZÚ - http://www.szu.cz/publikace/data/infekce-v-cr
MZ ČR - http://www.mzcr.cz/Verejne/
Zpracovala: Mgr. Kateřina Ježková, DiS, vedoucí protiepidemického oddělení pro okres Příbram
Zpracováno dne: 05.02.2025
