Mezi nejčastější onemocnění této skupiny patří Lymeská borrelióza a klíšťový zánět mozku. Klíště se zde uplatňuje jako vektor, který přenáší původce nákazy z rezervoárových zvířat volně žijících v přírodě. Často se jedná o nákazy s přírodní ohniskovostí, tzn. výskyt onemocnění je vázán na určitou lokalitu, ve které je přítomen původce nákazy, přenašeč i příjemce nákazy. Obecně je výskyt klíšťat ovlivněn klimatem, nadmořskou výškou, povětrnostními změnami. Klíšťata mají ráda vlhko a rizikovými místy bývají listnaté a smíšené porosty, okraje lesů, luk, břehy vodních toků a ploch. Dříve se spíše vyskytovala v nižších nadmořských výškách, nyní se vlivem oteplování klimatu nacházejí i v nadmořské výšce kolem 1000 m n. m. Uvádí se, že největší aktivita klíšťat bývá od května do července, ale sezónní aktivita klíšťat může trvat dle aktuálního počasí již od konce března, do začátku listopadu.
LYMESKÁ BORRELIÓZA
Jedná se o polysystémové onemocnění, které postihuje převážně kůži, nervovou soustavu, srdce a klouby. Trvá týdny až roky.
Původce:
Bakterie Borrelia burgdorferi
Zdroj:
Jedná se o zoonózu (tj. nákaza přenosná ze zvířat na lidi, z člověka na člověka se nepřenáší), v přírodě jsou rezervoárem nákazy divoce žijící myšovití hlodavci, lesní zvěř, ptáci, klíště a jeho vývojová stádia
Přenos:
Přisátím infikovaného klíštěte, uvádí se i poštípání hmyzem.
Projevy:
Klinicky se onemocnění může manifestovat ve dvou stádiích:
1. časné stádium: typickým příznakem je pomalu se šířící červená skvrna, která se objeví v místě přisátí klíštěte. Skvrna se pozvolna zvětšuje, bývá větší než 5 cm, má zpravidla jasně ohraničený lem a uprostřed je vybledlá. U cca 20-30 % nemocných však tyto kožní projevy mohou chybět a v popředí klinického obrazu jsou příznaky podobné chřipce (horečka, třesavka, bolesti svalů, únava). Po několika týdnech, většinou však ne déle než po 3 měsících, se objevují první příznaky z postižení nervového systému (bolest hlavy, ztuhlost šíje, bolesti zad, končetin, obrny, poruchy citlivosti), kloubního systému (stěhovavé bolesti kloubů, zánětlivé změny) nebo kardiovaskulárního systému (dušnost, příznaky podobné infarktu).
2. pozdní stadium: má chronický průběh a projevuje se za 6-12 měsíců zejména postižením kloubů, kůže a nervového systému.
Inkubační doba
U časného stádia 7- 65 dní, u pozdního stádia 6-12 měsíců až několik let.
Léčba:
Podávání antibiotik.
Prevence:
Očkovací látka není dosud dostupná, proto je jedinou prevencí ochrana před klíšťaty (vhodný oděv, obuv, repelent), po návratu z volné přírody důkladně prohlédnout celé tělo, a v případě objevení přisátého klíštěte jej odborně odstranit a místo dezinfikovat
Graf: Nemocnost Lymeské borreliózy ve Středočeském kraji a České republice v období 2018 – 2020
V ČR bylo v roce 2020 hlášeno celkem 3 710 onemocnění (nemocnost 34,8/100 000 obyvatel), ve Středočeském kraji 193 případů (10,0/100 000 obyvatel). Výskyt onemocnění byl evidován ve všech okresech Středočeského kraje, nejvyšší nemocnost byla zaznamenána v okrese Příbram.
KLÍŠŤOVÝ ZÁNĚT MOZKU
Jedná se o virové onemocnění, které může probíhat pod různým klinickým obrazem od bezpříznakové infekce, přes lehkou formu (netypické klinické příznaky) až po těžký zánět mozku (poruchy spánku, paměti, dezorientace), mozkových plen (silné bolesti hlavy, světloplachost), postižení míšních rohů (periferní obrny) a v některých případech může končit až smrtelně (při selhání důležitých životních center v prodloužené míše, často u osob starších 60 let).
Původce:
Virus patřící do komplexu virů středoevropské encefalitidy.
Zdroj:
Rezervoárem nákazy jsou hlodavci, ptáci, savci, některá hospodářská zvířata pasoucí se v přírodě (ovce, kozy), také klíště, které v přírodě působí jako přenašeč nákazy, může být současně rezervoárem, neboť infikované klíště zůstává infekční po celý svůj život a virus může přenášet na další generaci klíšťat
Přenos:
Přisátím infikovaného klíštěte (ve všech vývojových stádiích), požitím tepelně nezpracovaného mléka z infikovaných zvířat (např. kozího).
Projevy:
Onemocnění probíhá ve dvou fázích:
1. fáze charakterizována netypickými chřipkovými příznaky, poté následuje období 4-10 dní, kdy se pacient cítí zcela zdráv.
2. fáze začíná vysokou horečkou a rozvojem příznaků z postižení centrální nervové soustavy.
Inkubační doba
Rozmezí 7-14 dní.
Léčba:
Klid na lůžku, i. v. podávání hypertonických roztoků glukózy, vitamíny.
Prevence:
Nejúčinnější prevencí je očkování (nejvhodnější doba pro očkování je v zimních měsících, lze využít i zkrácené očkovací schéma). První vakcína je podávána v den 0, druhá dávka následuje za 2 týdny a třetí dávka za 5-12 měsíců. Ochrana nastupuje již za 14 dnů od druhé vakcinace, což u zkráceného schématu je zhruba po měsíci od zahájení očkování. K prvnímu přeočkování by mělo dojít po 3 letech, všechna následující přeočkování by měla být každých 5 let), ochrana před klíšťaty (vhodný oděv, obuv, repelent), po návratu z volné přírody důkladně prohlédnout celé tělo a v případě objevení přisátého klíštěte, toto odborně odstranit a místo dezinfikovat.
Graf: Nemocnost klíšťové encefalitidy ve Středočeském kraji a České republice v období 2018 – 2020
V ČR bylo v roce 2020 hlášeno celkem 854 onemocnění (nemocnost 8,0/100 000 obyvatel), ve Středočeském kraji 47 případů (2,4/100 000 obyvatel). Výskyt onemocnění byl evidován ve všech okresech Středočeského kraje, nejvyšší nemocnost byla zaznamenána v okrese Příbram.
Aktuální předpověď klíštěte obecného na území České republiky poskytuje Odbor klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu a je vydávána ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a za podpory MZ ČR:
