Tetanus je infekční onemocnění způsobené bakterií Clostridum tetani (resp. jejím toxinem). Clostridium tetani tvoří endospory charakterizované téměř nulovým metabolismem a extrémní odolností (zejména vůči teplu a záření). Za určitých okolností (například zvýšená teplota, nízké pH a přítomnost vody) se endospora mění na metabolicky aktivní formu bakterie tvořící exotoxin.

V dnešní době se jedná o onemocnění v ČR velice vzácné, a to především díky povinnému očkování dětí i dospělých. K jednomu z nejzávažnějších případů v posledních letech došlo v ČR v roce 2019 u neočkovaného dítěte – viz kazuistika v závěru článku.

 

Výskyt:

Celosvětově

Původce onemocnění se běžně vyskytuje ve střevě člověka a zvířat, především hovězího dobytka a koní, může kontaminovat okolní tkáně, dostává se do půdy a prachu.

 

Přenos:

Vstupní branou nákazy jsou různá poranění na těle, zejména jsou-li spojena se zhmožděním tkání nebo zanesením cizích těles, případně kontaktem s kontaminovanou půdou. Vstupní branou infekce mohou být také bércové vředy, operační rány nebo pupečník. Bakterie po vniku do organismu produkují toxin, který se cestou krevní nebo lymfatickou naváže na nervovou tkáň. 

 

Inkubační doba:

Doba od nákazy do propuknutí příznaků onemocnění je 10-14 dní (extrémně 3-21 dnů i déle).

 

Příznaky onemocnění:

Pocit ztuhlosti a namožení svalů, neklid, nespavost, nadměrné pocení, bolest v ráně, ztuhnutí šíjových svalů, následně se mohou přidat křeče (opistotonus – vlivem křečí zádových svalů se tělo napíná do oblouku). Bývají postiženy obličejové svaly, žvýkací svaly s omezením otevírání úst a křeč v čelistních svalech – trismus.

Smrtnost je vysoká. Smrt nastává obvykle mezi 3. až 5. dnem po projevení se symptomů následkem udušení ze spasmu dýchacích svalů nebo následkem srdečního selhání.

Onemocnění nezanechává imunitu.

 

Diagnostika:

Tetanus se diagnostikuje především dle klinických projevů onemocnění.

 

Terapie:

Základem je komplexní intenzivní péče a včasné chirurgické ošetření rány.

Dále se podává tetanový imunoglobulin a ATB.

 

Možnosti prevence:

Značný důraz je kladen na povinné očkování obyvatelstva, které po základní aplikaci 3 dávek zanechává spolehlivou imunitu na dobu 12-15 let. Dále se přeočkovává 1 dávkou vakcíny.

 

Kazuistika:

V roce 2019 onemocnělo tetanem 3leté neočkované dítě. Vstupní branou infekce byla knoflíková zrezavělá baterie, kterou si dítě vložilo do nosní dírky, a ta posléze naleptala sliznici v nosní přepážce.

Foto ilustrativní:

 

První lékařské ošetření zajištěno na ORL ambulanci, kde bylo nutno baterii z nosu vyjmout a ránu lokálně ošetřit. Byla indikována antibiotická profylaxe. Matka – odmítačka očkování, se rozhodla předepsaná antibiotika dítěti nepodávat.

Po 15. dnech od poranění se objevují první příznaky onemocnění. Při návštěva pediatra pro specifické příznaky onemocnění tetanem u neočkovaného dítěte, indikace k hospitalizaci, kde zahájena okamžitá adekvátní léčba.

U dítěte dochází k rozvoji klonických křečí s opistotony (poloha na zádech s opřenou hlavou a opírání se o paty) a trismu (křeč žvýkacích svalů).

Dochází k progresi stavu s nutností intubace a řízené ventilace.

Celková délka hospitalizace byla 35 dnů, z toho 17 dnů na oddělení ARO.

Postupná rekonvalescence a RHB s uspokojivým vývojem.

Dítě doočkováno.

 

 

Zpracovala:

Ing. Zdeňka Kroupová, vedoucí  protiepidemického oddělení pro okresy Kolín a Kutná Hora

 

Datum zpracování: 15.03.2023