Mezi nejčastější rizika spojená s cestováním patří:

1. Alimentární nákazy, tj. onemocnění vyvolána různými etiologickými agens. Společnou vstupní branou infekce je zažívací trakt, cesty přenosu jsou potraviny, voda a kontaminované ruce.
2. Onemocnění přenášená členovci, tj. skupina infekcí, kde zdrojem a rezervoárem nákazy bývají zvířata, člověk se nakazí náhodně a bývá často posledním, tzv. slepým článkem v procesu šíření nákazy. Přenos je nejčastěji prostřednictvím klíštěte a hmyzu.

 

1. Alimentární infekce

Do skupiny alimentárních nákaz řadíme známé infekce salmonelózy a kampylobakteriózy. Méně častý výskyt je zaznamenán u průjmů způsobených viry, jinými bakteriálními nebo parazitárními původci. Shodným způsobem je možno přenést virovou hepatitidu typu A a hepatitidu typu E. Mezi importovaná onemocnění patří shigelóza, také známá jako bacilární úplavice (v ČR hlášena průměrně ve třetině zaznamenaných případů po návratu z exotické dovolené a také břišní tyfus, který se vyskytuje především v zemích se sníženým hygienickým standardem (jižní a jihovýchodní Asie, např. Indie, Srí Lanka, Nepál a v subsaharské Africe). Tato onemocnění se nejčastěji projevují klinickými příznaky jako je bolest břicha, průjem, zvracení, zvýšená teplota.

K přenosu nákazy dochází přímo znečistěnýma rukama nebo nepřímo kontaminovanými potravinami, kdy mohou být suroviny kontaminovány primárně, tzn., že pokrmy byly připraveny z masa, mléka, vajec a orgánů infikovaných zvířat. Popř. byly kontaminovány sekundárně člověkem s akutním (klinicky zjevným či bezpříznakovým) onemocněním, příp. infikovanými zvířaty (hlodavci) při distribuci, skladování či transportu. Častým místem kontaktu jsou pracovní plochy, dále znečistěné kuchyňské nástroje, nádobí, prkénka, kontaminované přepravky v chladničce, apod.

Příčinou pomnožení původců průjmových onemocnění je nevhodná skladovací teplota (10-45 °C). Mezi nejrizikovější potraviny patří: salámy, tlačenky, jitrnice, paštiky, mléčné výrobky, ovoce a zelenina nemytá nebo mytá kontaminovanou vodou.

K ochraně před těmito nákazami je všeobecně doporučováno „10 zlatých pravidel“ dle WHO (Světová zdravotnická organizace):

• Výběr zdravotně nezávadných potravin.
• Dokonalé provaření potravin.
• Konzumace bezprostředně po uvaření.
• Uvážlivé uchovávání potravin.
• Důkladné ohřívání potravin.
• Zabránit zkřížení kontaminaci syrových a uvařených potravin.
• Mytí rukou.
• Čistota kuchyňského zařízení.
• Ochrana před hmyzem, hlodavci a jinými zvířaty.
• Používání pitné vody.

 

2. Onemocnění přenášená členovci

Mezi nejčastější onemocnění vyvolaná vektorem patří Středoevropská klíšťová encefalitida a Lymeská borelióza. Mezi importovaná onemocnění lze zařadit žlutou zimnici, malárii a horečku Dengue.

 

Klíšťová encefalitida

Jedná se o virové onemocnění, které může probíhat pod různým klinickým obrazem od bezpříznakové infekce, přes lehkou formu (chřipkovité onemocnění s horečkou), až po těžký zánět mozku a mozkových plen. Onemocnění často probíhá ve dvou fázích, kdy po první chřipkovité fázi asi po týdnu dojde k silným bolestem hlavy, vysoké teplotě, zvracení a rozvoji příznaků z postižení centrální nervové soustavy.

Zdroj nákazy: rezervoárem jsou volně žijící zvířata, hlodavci, lišky, savci, ptáci, eventuálně hospodářská zvířata pasoucí se v přírodě (ovce, kozy, skot), ale také klíště, které působí zároveň jako přenašeč nákazy a současně může být i rezervoárem.

Prevence: nejúčinnějším preventivním opatřením u Středoevropské klíšťové encefalitidy je očkování.

 

Lymeská borelióza

Jedná se o polysystémové onemocnění, které postihuje převážně kůži, nervovou soustavu, srdce a klouby. Klinické projevy jsou rozmanité podle doby, která uplyne od nákazy. K počátečním příznakům patří kožní změny, tzv. erythema migrans, tj. mapovitá červená skvrna s centrálním výbledem v místě přisátí klíštěte. Později může dojít k postižení centrálního nervového systému (bolesti hlavy, ztuhlost šíje, poruchy hybnosti, obrny, zejména lícního nervu), poškození srdečního svalu (dušnost, příznaky podobné infarktu), ale také poškození kloubů (stěhovavé bolesti kloubů, zánětlivé změny).

Zdroj nákazy: rezervoárem jsou hlodavci, drobní savci, lesní zvěř, ptáci, domácí a hospodářská zvířata a klíště a jeho vývojová stádia.

Prevence: zabránit přisátí klíštěte (repelenty, oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi), případně jeho včasné odstranění a dezinfekce místa přisátí. Klíště odstranit kývavými pohyby do stran pomocí pinzety nebo navlhčenou textilií. Při odstraňování klíšťat ze psů nebo koček používat rukavice nebo pinzetu. Klíště nikdy neodstraňovat holýma rukama. Odstraněné klíště nemačkat, nejlépe zabalit do kousku papíru a na nehořlavém povrchu spálit, nebo spláchnout do WC.

 

Prevence před odjezdem do exotických zemí:

1. Zajistit s dostatečným časovým předstihem očkování vhodné pro oblast, kam cestujete. Povinné je v současné době očkování proti:

• žluté zimnici při cestách do některých zemí Afriky a Střední a Jižní Ameriky; seznamy těchto zemí jsou pravidelně aktualizovány WHO, očkování je vyžadováno i při tranzitu z oblasti s výskytem žluté zimnice! Doba ochrany po provedeném očkování proti žluté zimnici a platnost potvrzení o provedeném očkování je prodloužena na celý život očkovaného.
• meningokokové meningitis (A,C, Y,W) při cestách do Saudské Arábie.

2. Zkontrolovat platnost očkování proti tetanu.

3. Dodržovat tyto zásady:

• konzumovat pouze dostatečně tepelně upravenou stravu, loupané ovoce, vyhýbat se salátům a ostatním rizikovým potravinám;
• používat pouze vodu a nápoje v originál balení, bez přidání ledu;
• nekoupat se ve sladkých, pomalu tekoucích vodách, rybnících, močálech (nebezpečí parazitů), nechodit bez bot, nelehat si přímo do písku;
• vyhýbat se kontaktu s neznámými nebo uhynulými zvířaty.

4. Vybavit se alespoň základní lékárničkou na cestu, do které patří:

• léky, které pravidelně užíváte, nejlépe do příručního zavazadla;
• obvazový materiál, nůžky a náplasti, dezinfekce pro ošetření drobných poranění (Septonex);
• přípravky na alergii a poštípání hmyzem, požahání (Fenistil gel, Zyrtec, Zodac)
• teploměr, léky proti bolesti a na snížení teploty (Paralen, Panadol, Ataralgin, Ibuprofen);
• léky na průjem (Endiaron, Imodium, Ercefuryl, Carbosorb), prášky či kapky proti žaludeční nevolnosti v dopravních prostředcích;
• při letecké dopravě stahovací (kompresní) punčochy do letadla (zejména na dlouhé lety), pokud trpíte potížemi se žílami a krevním oběhem (doporučujeme konzultovat s lékařem);
• ostatní léky dle osobní potřeby - např. na nespavost, zažívání, opary, bolesti kloubů či svalů, vitamíny (například vitamín C), homeopatika a jiné, pokud chcete na dovolené podnikat i delší pěší či cyklistické výlety, zařaďte do své cestovní lékárničky také nějaké masážní emulze a masti podporující prokrvení svalstva a pokožky a působící proti svalové únavě;
• ochranné prostředky proti ultrafialovému záření (opalovací krémy a oleje s dostatečným ochranným faktorem), přípravky po opalování – krémy a oleje (zklidňují, chladí a ošetřují pokožku), sluneční brýle, kšiltovka, čepice nebo jiná vhodná pokrývka hlavy, která chrání před slunečními paprsky;
• repelentní přípravky proti komárům a klíšťatům.

 

Zpracovala: Bc. Andrea Bobková, rada oddělení protiepidemického pro okresy Kolín a Kutná hora

Datum zpracování: 15.03.2023

 

Použité zdroje:

1. Göpfertová D., Pazdiora P., Dáňová J., 2002a: Epidemiologie infekčních nemocí. Karolinum, Praha: 221.

2. Fabiánová, K., 2010: Mezinárodní očkovací průkaz. Státní zdravotní ústav, Praha, online: http://www.szu.cz/tema/cestovni-medicina/mezinarodni-ockovaci-prukaz, cit. 18.05.2015

3. Lexová P., 2008: Očkování při cestách do zahraničí. Státní zdravotní ústav, Praha, online: http://www.szu.cz/tema/cestovni-medicina/ockovani-pri-cestach-do-zahranici, cit. 18.05.2015 4. Zájezdy.cz, 2015: http://www.zajezdy.cz/informace/rady-na-cestu/ , cit. 18.05.2015